Couráme se (© 2019 – 2024)

V teplých dnech se Malé náměstí zaplní letními zahrádkami okolních restaurací, takže tento nádherný renesanční skvost je jednoduché minout. Ale nedejte se odradit a jděte si tuto stále fukční studnu s kašnou prohlédnout.

Kašna se železnou kutou renesanční mříží pochází pravděpodobně z roku 1560 (letopočet je přímo na mříži uveden). Mříž je označovaná za manýristickou, což se projevuje zejména náročností provedení křivek prutů a bizarních útvarů, ve které se stáčejí a proplétají.

V polovině 17. století byla mříž doplněná o makovici s českým lvem a v 19. století restarovaná díky financování J. V. Rotta. V té době byla doplněna pumpa a kamenné nádrže na vodu.

Kašna samotná není vlastně kašnou, ale studnou s jednou s nejkvalitnějších vod v Praze. Voda se čerpá z hloubky 12 metrů.

Funguje ještě studna? Proč se Malé náměstí nazývá „Ryneček“? Kde se nachází další renesanční památka Dům u zlatého rohu? Přidejte se k nám a pojďte se courat renesančním Starým Městem ve středu 17.dubna od 17,30.

Jeden z nejzachovalejších renesančních paláců v Praze byl vystavěn okolo roku 1560 na místě starého celního domu Jakubem Granovským z Granova, jemuž tento dům daroval za zásluhy roku 1558 císař Ferdinand I. Darování mělo jednu podmínku, že Granovští budou držet jednoho služebníka, který bude otevírat a zavírat včas mýtici – Ungelt. Jakub Granovský byl už nějaký čas královským úředníkem v Ungeltu a požíval přízně císařovy.

Samotný palác je dvoupatrová stavba v pozdně renesančním stylu, na vnějšku ozdobená arkádovou lodžií v nádvorním křídle, která se otevírá směrem na jih. Na této lodžii jsou chiaroscurové malby z roku 1564, představující postavy a výjevy z bible a řecké mytologie.

Jak fungovala celnice v Týně? Jak vznikl název Ungelt? S čím se zde obchodovalo? A které strašidlo tady v noci můžete potkat? To všechno se dozvíte na Courání po renesančním Starém Městě ve středu 17. dubna v podvečer.

Touto větou se vítal Egon Erwin Kisch se svým přítelem Janem Wenigem na ruzyňském letišti v roce 1946, když se po válce, již těžce nemocný, vracel domů. Tento příběh popisuje Wenig ve své knize Co vyprávěly staré pražské domy.

Otázka patřila domu U dvou zlatých medvědů, který v 19. století zakoupil jeho děd Jonas Kisch, úspěšný obchodník se suknem a kde se „zuřivý reportér“ Egon Erwin Kisch roku 1885 narodil.

Dům vznikl ze dvou gotických domů a pivovaru. Poprvé je zmiňován v roce 1403. Renesanční přestavbou prošel okolo roku 1560 v době, kdy dům vlastnil tiskař Jan Kosořský z Kosoře. V té době vznikly arkády ve dvoře. Nádherný portál je z pozdější doby, vznikl až okolo roku 1590. Medvědi na portálu prý byli pozlacení.

Víte, že Jan Kosořský z Kosoře vytiskl Münsterovu knihu Kosmografie, která patřila k největším knihám své doby? Chcete se dozvědět, jak si hráli v Kožné ulici bratři Kischovi? A proč se ulička jmenuje Kožná? Přijďte se ve středu 17. dubna v podvečer courat po renesančním Starém Městě.

Tento nádherný renesanční dům se nachází v Melantrichově ulici. Ve spodní části je několik výkladních skříní, takže člověk ani nemá chuť zvednout hlavu. Nádherný renesační bosovaný portál s maskaronem zakrývají cedule s nabídkou místních restaurací. Přesto byste tento krásný dům neměli minout bez povšimnutí.

Dům se nazývá U pěti korun, které jsou zobrazeny na fasádě mezi okny prvního a druhého patra. Původně byly namalované, později získaly reliéfní podobu. Dům byl postaven pravděpodobně ve 14. století a v roce 1615 byl renesančně přestavěn německým obchodníkem Petrem Nerhofem z Holtenberku. V té době se obchodníci stávali pány ve městě a monumentalitou domů chtěli ukázat své bohatství, jak je tomu i v tomto případě.

K domovnímu znamení pěti korun se váže krásná pověst. Pokud ji chcete slyšet, pojďte se s námi courat po renesančním Starém Městě ve středu 17.4. v podvečer.