Couráme se po malostranských klášterech

Kdy? 11.7.2020 od 14 hodin

České muzeum hudby – původně kostel sv. Máří Magdalény u kláštera dominikánů

Budeme se courat po Malé Straně, kde se projdeme Karmelitskou ulicí, zastavíme se u Maltézských rytířů, dále projdeme Josefskou a Tomášskou ulici a procházku zakončíme u kostela sv. Mikuláše na Malostranském náměstí.

O čem si budeme povídat?

  • o zaniklém řádu Magdalenitek a kostelu sv. Máří Magdalény
  • o zvláštním vztahu Maltézských rytířů s papežským stolcem
  • o Panně Marii Škapulířové a co je to vlastně zač ten „škapulíř“
  • o pražském Jezulátku
  • o pozůstatcích luxusního sídla pražských biskupů
  • o pivovaru u sv. Tomáše
  • o jezuitech a jejich malostranské koleji

SRAZ: Před vchodem do Českého muzea hudby, Karmelitská 2/4 (zastávka tramvaje: Hellichova)

Délka courání bude minimálně 1,5 hodiny a pak můžeme pokračovat třeba na kávu nebo na pivo.

Cena při zakoupení vstupenky v předprodeji 120 Kč pro dospělého a 70 Kč pro dítě od 6-15 let.

V případě volného místa je možné zakoupit vstupenku na místě za jednotnou cenu 150 Kč.

Vstupenky na GOOUT.

Couráme se po staroměstských klášterech – NOVÝ TERMÍN

Kdy? 14. června 2020 od 14 hodin

Projdeme se centrem Prahy, vyrazím z Náměstí Republiky a křivolakými uličkami Starého Města až na Křížovnické náměstí.

O čem si budeme povídat?

  • o místě, kde se plní přání – klášter menších bratří
  • o tajemném templářském řádu a místech s nimi spojenými
  • o stěhovavých dominikánech a tajemných dominikánkách
  • o jezuitské koleji – Klementinum
  • o jediném mužském řádu založeným ženou

Sraz: před obchodním domem Kotva

Délka procházky bude minimálně 1,5 hodiny a pak je možné se přesunout do restaurace nebo kavárny.

Cena vstupenky 120 Kč pro dospělého, 70 Kč pro dítě od 6-15 let.

Vstupenky pouze na GOOUT.

Co se skrývá pod podlahou?

Tato zajímavá věta uvádí výstavu, kterou momentálně můžete navštívit v Klementinu. Pro milovníky knihy Průvodce pražskou archeologií od Archeologického ústavu Akademie věd České republiky je to rozšíření informací ohledně vykopávek provedených v areálu Klementina.

Způsobem dokumentace podobný výše zmíněné knize se dozvíte informace o pohřebišti, které se zde nacházelo, o kostelu sv. Martina Menšího a hlavně o klášteře a o církevních stavbách, které se tady nacházely v době využívání oblasti bratry kazateli – dominikány. Ti přišli na strategické místo u Juditina mostu u kostela sv. Klimenta ve 13. století a poslední z nich opustili areál v roce 1556, kdy byl areál předán jezuitům.

Součástí jsou také předměty, které byly v rámci archeologických prací nalezeny a také model areálu.

Výstavu doporučuji všem zájemcům o historii.

Kdy? do 10. listopadu 2019 (úterý-neděle 10:30 – 18:00)

Kde? Galerie Klementinum (vstup z Mariánského náměstí, za vrátnicí doleva)

Astronomická věž Klementina

Astronomická věž Klementina

Astronomická věž v areálu Klementina je dnes vyhlídkovou věží a neslouží k původnímu účelu – astronomickým pozorováním.

Věž byla postavena v roce 1722 v rámci rozšíření Klementina. Autorství nebylo potvrzeno, ale spekuluje se o Františkovi Maxmiliánovi Kaňkovi nebo dokonce o Kyliánu Ignáci Dientzenhoferovi. Úpravy věže následně prováděl Dientzenhoferův zeť Anselmo Lurago. Původně sloužila ke stejnému účelu jako dnes, byla pouze vyhlídkovou věží. Změna nastala s příchodem Josepha Steplinga, jezuitského kněze, fyzika, matematika a astronoma, který zde zahájil astronomická pozorování. V letech 1751-1752 zde zřídil astronomickou observatoř, která zde fungovala až do roku 1938, kdy se pozorování přesunula do Ondřejova a na Petřín.

Věž je vysoká 68 metrů, ochoz je ve výšce 52 metrů, na který vede 172 schodů. Na vrcholu byla umístěna socha Atlanta nesoucího nebeskou sféru z dílny Matyáše Bernarda Brauna.

Podvečerní vyhlídka z astronomické věže Klementina

Ve věži je umístěna také Merediánová síň. Zde se od roku 1842-1928 pomocí slunečního paprsku určovalo poledne. Z ochozu věže se pak dávalo mávnutím praporu polední znamení. V letech 1891-1926 po mávnutí následoval ještě výstřel z děla z bašty Máří Magdalény, s malou přestávkou v období 1. světové války. Poslední výstřel padl 15. února 1926.

Meteorologická pozování jsou zde systematicky zaznamenávána od roku 1775, což z nich činí nejdelší souvislou řadu pozorování ve střední Evropě. Dnes už se pozorování na věži nekonají, zařízení bylo přeneseno na jiné místo v rámci areálu.

Zajděte se někdy podívat na krásnou vyhlídku z netradičního místa. V rámci prohlídky se podíváte nejen do Merediánové síně, ale také nahlédnete do nejkrásnějšího knihovního sálu u nás – barokní knihovny.

Couráme se po staroměstských klášterech

Kdy? 24.11.2019 od 14,00 hodin

Projdeme se po centru Prahy, od Náměstí Republiky, přes klikaté uličky Starého Města až na nábřeží na Křížovnické náměstí.

O čem si budeme povídat?

  • o místě, kde se plní přání – klášter menších bratří
  • o tajemném templářském řádu a místech s nimi spojenými
  • o stěhovavých dominikánech a tajemných dominikánkách
  • o jezuitské koleji – Klementinum
  • o jediném mužském řádu založeným ženou

Sraz před obchodním domem Kotva

Praktické informace: Délka procházky bude minimálně 1,5 hodiny a pak je možné se přesunout do restaurace nebo kavárny.

Cena při zakoupení vstupenky v předprodeji 120 Kč pro dospělého, 70 Kč pro dítě od 6-15 let.

V případě volného místa je možné zakoupit na místě vstupenku za 150 Kč.

Vstupenky GOOUT.

Pražské Jezulátko

Pražské Jezulátko ve vánočních šatičkách

Jezulátko se dostalo do Prahy se španělskou šlechtičnou Marií Manriquez de Lara, která se roku 1556 vdala za významného českého šlechtice Vratislava z Pernštejna. Legenda vypráví, že se Ježíšek ukázal ve snu mnichovi, který ji podle svého snu vymodeloval. Sama Marie ji pak věnovala své dceři Polyxeně jako svatební dar. Ta sošku věnovala klášteru bosých karmelitánů u kostela Panny Marie Vítězné, kde byla soška velmi uctívaná.

V roce 1631 klášter vyplenila saská vojska, která sošku poničila, ale neodnesla a mniši ji našli pohozenou ve smetí s odlomenýma ručičkama. Naproti tomu pozdější vojska švédů kostel ušetřila, když švédskému generálovi vyprávěli o zázracích malého Ježíška.

Sláva Jezulátka byla tak veliká, že jej obdarovávali šlechtici šperky a klenoty. Soška je 10x ročně převlékaná a oblečky se střídají podle církevního kalendáře. Dnes se o něj starají karmelitky Dítěte Ježíše, které působí při kostele.

Které šatičky Jezulátka patří k nejvzácnějším? Kolik korunek má Jezulátko? Přijďte se dozvědět i další informace o bosých karmelitánech a kostele Panny Marie Vítězné na Couráme se po malostranských klášterech už tuto neděli 15. září ve 14 hodin. Těším se na Vás!

Couráme se po malostranských klášterech

Kdy? 15. září 2019 ve 14,00 hodin

Kostel Maří Magdalény dnes Muzeum České hudby

Budeme se courat po Malé Straně, kde se projdeme Karmelitskou ulicí, zastavíme se u Maltézských rytířů, dále projdeme Josefskou a Tomášskou ulici a procházku zakončíme u kostela sv. Mikuláše na Malostranském náměstí.

O čem si budeme povídat?

  • o zaniklém řádu Magdalenitek a kostelu sv. Máří Magdalény
  • o zvláštním vztahu Maltézských rytířů s papežským stolcem
  • o Panně Marii Škapulířové a co je to vlastně zač ten „škapulíř“
  • o pražském Jezulátku
  • o pozůstatcích luxusního sídla pražských biskupů
  • o pivovaru u sv. Tomáše
  • o jezuitech a jejich malostranské koleji

SRAZ: Před vchodem do Českého muzea hudby, Karmelitská 2/4 (zastávka tramvaje: Hellichova)

Délka courání bude minimálně 1,5 hodiny a pak můžeme pokračovat třeba na kávu nebo na pivo.

Cena při zakoupení vstupenky v předprodeji 120 Kč pro dospělého a 70 Kč pro dítě od 6-15 let.

V případě volného místa je možné zakoupit vstupenku na místě za 150 Kč.

Vstupenky na GOOUT.

Panna Marie z Exilu

Socha Panny Marie z Exilu

Nádhernou sochu Panny Marie naleznete nedaleko areálu strahovského kláštera. Byla vytvořena jako připomínka původního Mariánského sloupu se sochou Immaculaty, která stála na Staroměstském náměstí. Sloup byl vztyčen v roce 1652 na památku úspěšné obrany Prahy proti švédským vojskům v roce 1648. Autorem původní sochy byl Jan Jiří Bendl. Mariánský sloup strhl rozvášněný dav vedený anarchistou a žižkovským bouřlivákem Frantou Sauerem v roce 1918.

Novou sochu si vytvořili krajané v exilu, kteří se na ní složili. Sochu vypracoval italský umělec Alessandro Monteleone z carrarského mramoru. Po vysvěcení v Římě byla socha převezena přes moře a umístěna roku 1955 v zahradě českého svatoprokopského benediktýnského opatství Lisle u Chicaga.

Vyhlídka od sochy Panny Marie z Exilu

Roku 1993 byla socha převezena zpět do Prahy a o rok později umístěna zde u zahrady strahovského kláštera. Ze svého místa má Prahu jako na dlani. A vy se zde také můžete kochat nádhernou vyhlídkou, třeba už v sobotu 13. června v podvečer, kdy se koná Couráme se z Pohořelce na Petřín. K tomu se ještě dozvíte další zajímavé informace o strahovském klášteře a premonstrátech i to proč se cesta, po které se budeme procházet, jmenuje Promenáda Raoula Wallenberga.

Kostel sv. Máří Magdalény

České muzeum hudby, původně kostel sv. Maří Magdalény

Ve středověku se v této oblasti rozkládala osada Nebovidy, kde stával klášter s kostelíkem sv. Máří Magdalény a v něm sídlily dominikánky, které na počátku 14. století zakoupily kostel sv. Vavřince po zrušených templářích. Následně opuštěný klášter obsadily takzvané „Bílé paní“, řád magdalenitek. Bohužel klášter i kostelík byly vypáleny v době husitských válek.

V roce 1604 dostali areál do správy dominikáni, kteří si tady vybudovali novou klášterní budovu a při něm kostel sv. Máří Magdalény a to podle plánu architekta Francesca Carattiho. Stavba kostela ale trvala hodně dlouho a dominikáni si jej dlouho neužili, neboť roku 1783 byl areál poslán do dražby pro zadluženost. Kostel byl odsvěcen a stal se místem, kde se střídaly různé instituce.

Nejprve zde byly sklady a kanceláře, pak zde sídlil poštovní úřad a finálně kasárna pražských četníků. Po 2. světové válce zde byl umístěn Státní úřední archiv. Po jeho přestěhování do nových prostor na Chodov přešla budova do správy Národního muzea, které zde umístilo České muzeum hudby.

Stavba kostela trvala dlouho zejména kvůli financování. Pokud se chcete dozvědět, jak to bylo s financováním stavby a který rod přivedlo financování ke krachu, přijďte na Courání po komendách a klášterech Malé Strany v neděli 9. června od 14,00 hodin. Dozvíte se i další zajímavosti spojené s klášterními stavbami Malé Strany.

Zrušeno – Couráme se po klášterech a komendách Malé Strany

Kdy? 9. června 2019 od 14 hodin

Kostely Panny Marie pod řetězem konec mosta

Budeme se courat po Malé Straně, kde se projdeme Karmelitskou ulicí, zastavíme se u Maltézských rytířů, dále projdeme Josefskou a Tomášskou ulici a procházku zakončíme u kostela sv. Mikuláše na Malostranském náměstí.

O čem si budeme povídat?

  • o zaniklém řádu Magdalenitek a kostelu sv. Máří Magdalény
  • o zvláštním vztahu Maltézských rytířů s papežským stolcem
  • o nejstarším platanu v Praze
  • o Panně Marii Škapulířové a co je to vlastně zač ten „škapulíř“
  • o pražském Jezulátku
  • o pozůstatcích luxusního sídla pražských biskupů
  • o pivovaru u sv. Tomáše
  • o jezuitech a jejich malostranské koleji

SRAZ: Před vchodem do Českého muzea hudby, Karmelitská 2/4 (zastávka tramvaje: Hellichova)

Délka courání bude minimálně 1,5 hodiny a pak můžeme pokračovat třeba na kávu…

Cena při zakoupení vstupenky v předprodeji 120 Kč pro dospělého a 70 Kč pro dítě od 6-15 let.

V případě volného místa je možné zakoupit vstupenku na místě za 150 Kč.

Vstupenky na Goout.