Couráme se tajemným Vyšehradem

Kdy? V neděli 16. dubna 2023 od 14,00 hodin

Čertovy sloupy na Vyšehradě

Projdeme se po starobylém Vyšehradě a budeme si užívat krásné vyhlídky na Prahu. Také si budeme povídat o nejstarší historii této skály nad Vltavou, ale nezapomeneme také na významnou vojenskou a církevní historii.

O čem si budeme povídat?

  • Je starší Vyšehrad nebo Pražský hrad?
  • Jaká tajemství ukrývají kasemata?
  • Utajené církevní památky
  • Kde stával královský palác?
  • Jaký je rozdíl mezi vyšehradským hřbitovem a Slavínem
  • Tajemné čertovy kameny

Sraz: U Táborské brány – ulice Na Pankráci

Délka courání bude okolo 1,5 hodiny a pak můžeme pokračovat třeba na pivo nebo na kávu…

Cena při zakoupení vstupenky v předprodeji je 150 Kč pro dospělého a 100 Kč pro dítě od 6-15 let.

V případě volného místa je možné zakoupit vstupenku na místě za 200 Kč.

Vstupenky na GOOUT.

Couráme se tajemným Vyšehradem

Kdy? V sobotu 2. dubna 2022 od 14,00 hodin

Projdeme se po starobylém Vyšehradě a budeme si užívat krásné vyhlídky na Prahu. Také si budeme povídat o nejstarší historii této skály nad Vltavou, ale nezapomeneme také na významnou vojenskou a církevní historii.

O čem si budeme povídat?

  • Je starší Vyšehrad nebo Pražský hrad?
  • Jaká tajemství ukrývají kasemata?
  • Utajené církevní památky
  • Kde stával královský palác?
  • Jaký je rozdíl mezi vyšehradským hřbitovem a Slavínem
  • Tajemné čertovy kameny

Sraz: U Táborské brány – ulice Na Pankráci

Délka courání bude okolo 1,5 hodiny a pak můžeme pokračovat třeba na pivo nebo na kávu…

Cena při zakoupení vstupenky v předprodeji je 120 Kč pro dospělého a 70 Kč pro dítě od 6-15 let.

V případě volného místa je možné zakoupit vstupenku na místě za 150 Kč.

Vstupenky na GOOUT.

Couráme se podvečerním Vyšehradem

Kdy? 5. září 2020 od 18 hodin

Ctirad a Šárka od Josefa Václava Myslbeka na akropoli Vyšehradu

Projdeme se v podvečer po starobylém Vyšehradě a budeme si užívat krásné vyhlídky na Prahu. Také si budeme povídat o nejstarší historii této skály nad Vltavou, ale nezapomeneme také na významnou vojenskou a církevní historii.

O čem si budeme povídat?

  • Je starší Vyšehrad nebo Pražský hrad?
  • Jaká tajemství ukrývají kasemata?
  • Utajené církevní památky
  • Kde stával královský palác?
  • Kde vlastně přeskočil hradby bájný Šemík?
  • Jaký je rozdíl mezi vyšehradským hřbitovem a Slavínem
  • Tajemné čertovy kameny

Sraz: U Táborské brány – ulice Na Pankráci

Délka courání bude okolo 1,5 hodiny a pak můžeme pokračovat třeba na pivo nebo na kávu…

Cena při zakoupení vstupenky v předprodeji je 120 Kč pro dospělého a 70 Kč pro dítě od 6-15 let.

V případě volného místa je možné zakoupit vstupenku na místě za 150 Kč.

Vstupenky na GOOUT.

Couráme se podvečerním Vyšehradem – ZRUŠENO

Kdy? 15.8.2020 od 18,00 hodin

Projdeme se v podvečer po starobylém Vyšehradě a budeme si užívat krásné vyhlídky na Prahu. Také si budeme povídat o nejstarší historii této skály nad Vltavou, ale nezapomeneme také na významnou vojenskou a církevní historii.

O čem si budeme povídat?

  • Je starší Vyšehrad nebo Pražský hrad?
  • Jaká tajemství ukrývají kasemata?
  • Utajené církevní památky
  • Kde stával královský palác?
  • Kde vlastně přeskočil hradby bájný Šemík?
  • Jaký je rozdíl mezi vyšehradským hřbitovem a Slavínem
  • Tajemné čertovy kameny

Sraz: U Táborské brány – ulice Na Pankráci

Délka courání bude okolo 1,5 hodiny a pak můžeme pokračovat třeba na pivo nebo na kávu…

Cena při zakoupení vstupenky v předprodeji je 120 Kč pro dospělého a 70 Kč pro dítě od 6-15 let.

V případě volného místa je možné zakoupit vstupenku na místě za 150 Kč.

Vstupenky na GOOUT.

Noc kostelů 2020

Rotunda sv. Martina

Letošní Noc kostelů bude probíhat v pátek 12. června 2020.


Couráme se tentokrát vyráží na Vyšehrad, kde projdeme rotundu sv. Martina, kostel Stětí sv. Jana Křtitele, pozůstatky baziliky sv. Vavřince a finálně baziliku sv. Petra a Pavla.


Sraz: U výstupu z metra stanice Vyšehrad v 18.30


Pokud se budete chtít zúčastnit, napište mi, prosím zprávu na telefonní číslo 737 210 678 nebo na email couramese@gmail.com. Počet míst je omezen.


Akce je zdarma a pokud se Vám povídání bude líbit, můžete darovat penízky sestrám sv. Karla Boromejského z Nemocnice Pod Petřínem, které jsme navštívili minulý rok.

Těším se na Vás.

Sabina

Couráme se tajemným Vyšehradem – NOVÝ TERMÍN

Kdy? 20.6.2020 od 14 hodin

Rotunda sv. Martina

Projdeme se po starobylém Vyšehradě a budeme si užívat krásné vyhlídky na Prahu. Také si budeme povídat o nejstarší historii této skály nad Vltavou, ale nezapomeneme také na významnou vojenskou a církevní historii.

O čem si budeme povídat?

  • Je starší Vyšehrad nebo Pražský hrad?
  • Jaká tajemství ukrývají kasemata?
  • Utajené církevní památky
  • Kde stával královský palác?
  • Jaký je rozdíl mezi vyšehradským hřbitovem a Slavínem
  • Tajemné čertovy kameny

Sraz: U Táborské brány – ulice Na Pankráci

Délka courání bude okolo 1,5 hodiny a pak můžeme pokračovat třeba na pivo nebo na kávu…

Cena vstupenky je 120 Kč pro dospělého a 70 Kč pro dítě od 6-15 let.

Vstupenky pouze na GOOUT.

Couráme se tajemným Vyšehradem

Kdy? 8. února 2020 od 14,00 hodin

Tajemné Čertovy sloupy na Vyšehradě

Projdeme se po starobylém Vyšehradě a budeme si užívat krásné vyhlídky na Prahu. Také si budeme povídat o nejstarší historii této skály nad Vltavou, ale nezapomeneme také na významnou vojenskou a církevní historii.

O čem si budeme povídat?

  • Je starší Vyšehrad nebo Pražský hrad?
  • Jaká tajemství ukrývají kasemata?
  • Utajené církevní památky
  • Kde stával královský palác?
  • Jaký je rozdíl mezi vyšehradským hřbitovem a Slavínem
  • Tajemné čertovy kameny

Sraz: U Táborské brány – ulice Na Pankráci

Délka courání bude okolo 1,5 hodiny a pak můžeme pokračovat třeba na pivo nebo na kávu…

Cena při zakoupení vstupenky v předprodeji je 120 Kč pro dospělého a 70 Kč pro dítě od 6-15 let.

V případě volného místa je možné zakoupit vstupenku na místě za 150 Kč.

Vstupenky na GOOUT.

Slavín – Ač zemřeli, ještě mluví

Na vyšehradském hřbitově se nachází hrobka Slavín. Má představovat český pantheon – společné místo odpočinku vynikajících českých osobností.

Stavbu inicioval vyšehradský probošt Mikuláš Karlach a financoval ji Petr Mikuláš Fischer, smíchovský starosta a velkoobchodník se dřevem. Ten ji následně věnoval do užívání spolku Svatobor. Architektem pomníku je Antonín Wiehl a stavba se stavěla v letech 1889-1893. Bohužel hrobka nebyla vhodná k pohřbívání, byla vlhká, takže Wiehl musel udělat ještě další úpravy. Výzdoba je z rukou sochaře Josefa Maudera. Na sarkofágu sedí socha Génia vlasti a po stranách Vlast truchlící a Vlast jásající. Bronzový kříž s ukřižovaným Ježíšem je prací sochaře Václava Levého. A protože došly peníze, krypta byla dokončena až ve 20. letech 20. století pod vedením Josefa Fanty, ale podle plánů Antonína Wiehla.

Nápis „Ač zemřeli, ještě mluví“ je mottem darovací listiny Petra Fischera.

Jako první v hrobce spočinulo v roce 1901 tělo Julia Zeyera a jako poslední sem byl uložen v roce 2013 Karel Höger. Je zde celkem 44 kobek. Ve 41 jsou umístění jednotlivci a ve dvou kobkách je 14 uren. Celkem je zde tedy pohřbeno 55 osobností a zbývá volná poslední kobka, kde lze umístit až osm uren. V tuto chvíli však spolek Svatobor nemá v úmyslu další pohřby do Slavína.

Vyšehradský hřbitov se Slavínem stojí za prohlídku. Není rozlehlý, takže jej můžete projít hezky křížem krážem. A kromě slavných osobností uložených na Slavíně, můžete navštívit hroby ostatních známých osobností, které zde odpočívají např. Waldemar Matuška, Vlasta Burian, Jan Neruda, Božena Němcová, Bedřich Smetana, Antonín Dvořák a mnoho dalších.

Prozatím se na vyšehradský hřbitov dostanete se mnou pouze na dětských prohlídkách, ale plánuji courání po Vyšehradě v odpoledních hodinách, abychom se spolu na hřbitov podívali a pověděli si další zajímavosti.

Bazilika sv. Petra a Pavla na Vyšehradě

Bazilika sv. Petra a Pavla po neogotické přestavbě v 19. a 20. století

Bazalika sv. Petra a Pavla byla založena knížetem Vratislavem II. okolo roku 1070. Později byla ještě rozšířena knížetem Soběslavem. Velká přestavba v gotickém stylu proběhla za vlády Karla IV. ve 14. století. Po husitských válkách byl kostel poškozen a neudržovaný chátral, takže musel být opraven. V 16. století byla provedena rekonstrukce kostela v renesančním stylu podle plánů významného italského architekta působícího v Praze Ulrica Aostalliho de Salla.

Velká přestavba proběhla v 18. století, kdy byl kostel zbarokizován podle projektu Jana Blažeje Santiniho-Aichela a stavbu realizoval František Maxmilián Kaňka. Tehdy byla odstraněna gotická klenba a nahrazena kupolemi. Na novém zaklenutí se podílel i významný architekt Carlo Antonio Canevalle.

Kostel, tak jak jej známe dnes, získal pseudogotickou podobu díky architektovi Josefu Mockerovi. Přestavbu dokončil po jeho smrti architekt František Mikše, který vytvořil obě kostelní věže vysoké 58 metrů. Ve štítu kostela jsou sochy patronů sv. Petra a Pavla, dvou andělů a Krista uprostřed, které byly vytvořené podle návrhu Štěpána Zálešáka. Na fasádě také zaujmou mozaiky sv. Cyrila a Metoděje vytvořené podle návrhu akademického malíře Antonína Krisana společností Solerti z Mnichova.

O chrámu můžeme s klidem tvrdit, že stavba prošla všemi historickými styly – od románského, gotického, renesančního a barokního, aby ji nakonec byla vrácena gotická podoba. Tento významný církevní stánek získal v roce 2003 titul basilica minor a to přímo od papeže Jana Pavla II.

V bazilice je uchováván obraz Vyšehradské madony. Jaký příběh se s obrazem váže? Jaká další významná památka se zde ještě nachází? Pojďte se se mnou v sobotu 7. září projít večerním Vyšehradem a dozvíte se mnoho dalších zajímavostí, které jsou spojeny s touto krásnou skálou nad Vltavou.

Barokní zbrojnice na Vyšehradě

Ctirad a Šárka – sousoší od Josefa Václava Myslbeka

Čtyři sochy od Josefa Václava Myslbeka, které původně zdobily domečky na vybírání mýta na Palackého mostě, dnes ohraničují oblast, kde se ještě do roku 1927 rozkládala velká budova zbrojnice. Stavba byla součástí konceptu Vyšehradu jako vojenské citadely. Jediný pozůstatek je vstupní brána na vyšehradskou akropoli, kterou tvoří dva portály zbrojnice spojené k sobě.

Zakázku na stavbu zbrojnice obdržel v únoru 1656 stavitel Santino de Bossi, který na kamenické práce najal kameníka Giovanniho Battistu Spinettiho. Vznikla jednopatrová stavba obdélníkového tvaru s vnitřním nádvořím a čtyřmi nárožními věžemi. Protože de Bossi nebyl schopen dodržet rozpočet a stavbu dokončit, převzal práce Carlo Lurago. Nicméně i ten na práce využil svého políra, který práci neodvedl v dostatečné kvalitě. Taktéž budova byla provizorně zastřešena šindelem a teprve o několik let později dostala novou střechu.

Libuše a Přemysl – sousoší od Josefa Václava Myslbeka

V roce 1911 byl zrušen status pevnosti a začaly se objevovat návrhy, co s uvedenou budovou. Dokonce se uvažovalo, že se zde udělá vojenské muzeum. Budova však připadla poštovnímu úřadu, který jej využíval až do roku 1927. V podvečer 10. ledna 1927 byl spatřen oheň, který se velmi rychle rozšířil po celé budově. Hasiči už pouze chránili vedlejší budovy, aby oheň nepřeskočil na kostel sv. Petra a Pavla. Budova celá shořela a zbytky byly odstraněny. Na místě budovy vznikl sad a do původních rohů budovy byly umístěny Myslbekovy sochy.

Jaké má budova zbrojnice pražské prvenství? Která z Myslbekových soch byla úplně zničená při bombardování? Toto i další zajímavosti se dozvíte na procházce Couráme se podvečerním Vyšehradem. Procházka se koná už v sobotu 7. září 2019 od 18,00 hodin.