VYPRODÁNO – Couráme se po podvečerním tajemném Pražském hradě

Kdy? V sobotu 30. prosince 2023 od 18,00 hodin

Projdeme si areál Pražského hradu bez návalu turistů a budeme si povídat nejen o historii, ale také zajímavostech spojených s jednotlivými místy.

A co se dozvíte?

  • kde se vzalo jméno Praha a jak to bylo s Libuší
  • kde se nacházel a jakou funkci měl pahorek Žiži
  • kde se nachází nejstarší kostel v Praze
  • jaké byly trable s Plečnikovým obeliskem
  • kdo byl Kamil Hilbert a proč není tak slavný jako Petr Parléř
  • o prvním ženském klášteře a šikmé věži
  • kde se nachází vstup do paralelní Prahy
  • zda opravdu nouze naučila Dalibora housti

Sraz: U restaurace Lví dvůr (zastávka tramvaje Pražský hrad), před bezpečnostními kontrolami

Délka courání bude okolo 1,5 hodiny a pak můžeme pokračovat třeba na kávu nebo na pivo.

Cena při zakoupení vstupenky v předprodeji je 150 Kč pro dospělého a 100 Kč pro dítě od 6-15 let.

V případě volného místa je možné zakoupit vstupenku na místě za 200 Kč.

Vstupenky na GOOUT.

Couráme se po podvečerním tajemném Pražském hradě

Kdy? V sobotu 9. září 2023 od 19,00 hodin

Projdeme si areál Pražského hradu bez návalu turistů a budeme si povídat nejen o historii, ale také zajímavostech spojených s jednotlivými místy.

A co se dozvíte?

  • kde se vzalo jméno Praha a jak to bylo s Libuší
  • kde se nacházel a jakou funkci měl pahorek Žiži
  • kde se nachází nejstarší kostel v Praze
  • jaké byly trable s Plečnikovým obeliskem
  • kdo byl Kamil Hilbert a proč není tak slavný jako Petr Parléř
  • o prvním ženském klášteře a šikmé věži
  • kde se nachází vstup do paralelní Prahy
  • zda opravdu nouze naučila Dalibora housti

Sraz: U restaurace Lví dvůr (zastávka tramvaje Pražský hrad), před bezpečnostními kontrolami

Délka courání bude okolo 1,5 hodiny a pak můžeme pokračovat třeba na kávu nebo na pivo.

Cena při zakoupení vstupenky v předprodeji je 150 Kč pro dospělého a 100 Kč pro dítě od 6-15 let.

V případě volného místa je možné zakoupit vstupenku na místě za 200 Kč.

Vstupenky na GOOUT.

Couráme se podvečerním tajemným Pražským hradem

Kdy? V sobotu 13. května 2023 od 19,00 hodin

Projdeme si areál Pražského hradu a budeme si povídat nejen o historii, ale také zajímavostech spojených s jednotlivými jeho zákoutími.

A co se dozvíte?

  • kde se vzalo jméno Praha a jak to bylo s Libuší
  • kde se nacházel a jakou funkci měl pahorek Žiži
  • kde se nachází nejstarší kostel v Praze
  • jaké byly trable s Plečnikovým obeliskem
  • kdo byl Kamil Hilbert a proč není tak slavný jako Petr Parléř
  • o prvním ženském klášteře a šikmé věži
  • kde se nachází vstup do paralelní Prahy
  • zda opravdu nouze naučila Dalibora housti

SRAZ u restaurace Lví dvůr (zastávka tramvaje Pražský hrad), před bezpečnostními kontrolami

DÉLKA courání bude okolo 1,5 hodin a pak můžeme pokračovat třeba na pivo nebo na kávu…

CENA při zakoupení vstupenky v předprodeji je 150 Kč pro dospělého a 100 Kč pro dítě od 6-15 let. V případě volného místa je možné zakoupit vstupenku na místě za 200 Kč.

Vstupenky na GOOUT.

Couráme se podvečerním tajemným Pražským hradem

Kdy? V sobotu 17.12.2022 od 17:00 hodin

Zlatá ulička

Projdeme si areál Pražského hradu a budeme si povídat nejen o historii, ale také zajímavostech spojených s jednotlivými jeho zákoutími.

A co se dozvíte?

  • kde se vzalo jméno Praha a jak to bylo s Libuší
  • kde se nacházel a jakou funkci měl pahorek Žiži
  • kde se nachází nejstarší kostel v Praze
  • jaké byly trable s Plečnikovým obeliskem
  • kdo byl Kamil Hilbert a proč není tak slavný jako Petr Parléř
  • o prvním ženském klášteře a šikmé věži
  • kde se nachází vstup do paralelní Prahy
  • zda opravdu nouze naučila Dalibora housti

SRAZ: U restaurace Lví dvůr (zastávka tramvaje Pražský hrad), před bezpečnostními kontrolami

DÉLKA courání bude okolo 1,5 hodin a pak můžeme pokračovat třeba na pivo nebo na kávu…

CENA při zakoupení vstupenky v předprodeji je 120 Kč pro dospělého a 70 Kč pro dítě od 6-15 let. V případě volného místa je možné zakoupit vstupenku na místě za 150 Kč.

Vstupenky na GOOUT.

Couráme se podvečerním tajemným Pražským hradem

Kdy? V sobotu 9. dubna 2022 od 17,00 hodin

Projdeme si areál Pražského hradu a budeme si povídat nejen o historii, ale také zajímavostech spojených s jednotlivými jeho zákoutími.

A co se dozvíte?

  • kde se vzalo jméno Praha a jak to bylo s Libuší
  • kde se nacházel a jakou funkci měl pahorek Žiži
  • kde se nachází nejstarší kostel v Praze
  • jaké byly trable s Plečnikovým obeliskem
  • kdo byl Kamil Hilbert a proč není tak slavný jako Petr Parléř
  • o prvním ženském klášteře a šikmé věži
  • kde se nachází vstup do paralelní Prahy
  • zda opravdu nouze naučila Dalibora housti

SRAZ: U restaurace Lví dvůr (zastávka tramvaje Pražský hrad), před bezpečnostními kontrolami

Délka courání bude okolo 1,5 hodin a pak můžeme pokračovat třeba na pivo nebo na kávu…

Cena: při zakoupení vstupenky v předprodeji je 120 Kč pro dospělého a 70 Kč pro dítě od 6-15 let. V případě volného místa je možné zakoupit vstupenku na místě za 150 Kč.

Vstupenky na GOOUT.

Couráme se podvečerním tajemným Pražským hradem

Kdy? 27.11.2021 v 17,00 hodin

Projdeme si areál Pražského hradu a budeme si povídat nejen o historii, ale také zajímavostech spojených s jednotlivými jeho zákoutími.

A co se dozvíte?

  • kde se vzalo jméno Praha a jak to bylo s Libuší
  • kde se nacházel a jakou funkci měl pahorek Žiži
  • kde se nachází nejstarší kostel v Praze
  • jaké byly trable s Plečnikovým obeliskem
  • kdo byl Kamil Hilbert a proč není tak slavný jako Petr Parléř
  • o prvním ženském klášteře a šikmé věži
  • kde se nachází vstup do paralelní Prahy
  • zda opravdu nouze naučila Dalibora housti

SRAZ: U restaurace Lví dvůr (zastávka tramvaje Pražský hrad), před bezpečnostními kontrolami

Délka courání bude okolo 1,5 hodin a pak můžeme pokračovat třeba na pivo nebo na kávu…

Cena: při zakoupení vstupenky v předprodeji je 120 Kč pro dospělého a 70 Kč pro dítě od 6-15 let.V případě volného místa je možné zakoupit vstupenku na místě za 150 Kč.

Vstupenky: GOOUT.

Couráme se tajemným Pražským hradem

Kdy? 11. září 2020 v 19 hodin



Projdeme si areál Pražského hradu bez návalu turistů a budeme si povídat nejen o historii, ale také zajímavostech spojených s jednotlivými místy.

A co se dozvíte?

  • kde se vzalo jméno Praha a jak to bylo s Libuší
  • kde se nacházel a jakou funkci měl pahorek Žiži
  • kde se nachází nejstarší kostel v Praze
  • jaké byly trable s Plečnikovým obeliskem
  • kdo byl Kamil Hilbert a proč není tak slavný jako Petr Parléř
  • o prvním ženském klášteře a šikmé věži
  • kde se nachází vstup do paralelní Prahy
  • zda opravdu nouze naučila Dalibora housti

SRAZ: U restaurace Lví dvůr (zastávka tramvaje Pražský hrad), před bezpečnostními kontrolami

Délka courání bude okolo 1,5 hodiny a pak můžeme pokračovat třeba na kávu nebo na pivo.

Cena vstupenky je 120 Kč pro dospělého a 70 Kč pro dítě od 6-15 let.

V případě volného místa je možné zakoupit vstupenku na místě za jednotnou cenu 150 Kč.

Vstupenky na GOOUT.

Couráme se tajemným Pražským hradem

Kdy? 17.7.2020 od 19 hodin

Pražský hrad

Projdeme si areál Pražského hradu bez návalu turistů a budeme si povídat nejen o historii, ale také zajímavostech spojených s jednotlivými místy.

A co se dozvíte?

  • kde se vzalo jméno Praha a jak to bylo s Libuší
  • kde se nacházel a jakou funkci měl pahorek Žiži
  • kde se nachází nejstarší kostel v Praze
  • jaké byly trable s Plečnikovým obeliskem
  • kdo byl Kamil Hilbert a proč není tak slavný jako Petr Parléř
  • o prvním ženském klášteře a šikmé věži
  • kde se nachází vstup do paralelní Prahy
  • zda opravdu nouze naučila Dalibora housti

SRAZ: U restaurace Lví dvůr (zastávka tramvaje Pražský hrad), před bezpečnostními kontrolami

Délka courání bude okolo 1,5 hodiny a pak můžeme pokračovat třeba na kávu nebo na pivo.

Cena vstupenky je 120 Kč pro dospělého a 70 Kč pro dítě od 6-15 let.

V případě volného místa je možné zakoupit vstupenku na místě za jednotnou cenu 150 Kč.

Vstupenky na GOOUT.

Kteří svatí odpočívají v areálu Pražského hradu – IV. část

Kdo se účastníte mých „courání“ nebo se zajímáte o historii, určitě na Vás ze všech stran padají informace o různých svatých. Už jste přemýšleli, kde vlastně spočinuly jejich ostatky? Několik z nich odpočívá v areálu Pražského hradu. Dnes budeme pokračovat významným český světcem – Janem Nepomuckým.

Sv. Jan Nepomucký – vzdělaný právník ve službách církve

Svatý Jan Nepomucký na Karlově mostě od Jana Brokoffa

Jan nebo Johánek se narodil okolo roku 1345 v městečku Pomuk či Nepomuk nedaleko Plzně. Jeho otcem byl místní rychtář Welflin z Pomuku. Poprvé je zmiňován v roce 1369, kdy jako veřejný notář potvrzuju pravost opisu buly papeže Urbana V. Roku 1380 se stává oltářníkem v kapli sv. Erharda a Otýlie v pražské katedrále, v jejíž blízkostí je dnes pohřben. Později získal i úřad faráře u sv. Havla na Starém Městě.

V roce 1383 se vydává na studia do italské Padovy, kde sídlila jedna z nejlepších univerzit v Evropě. O tři roky později byl zvolen rektorem této univerzity. V roce 1387 získává doktorát z práv. V průběhu italského pobytu se stává kanovníkem sv. Iljí v Praze a v roce 1389 jej vyměnil za kapitulu vyšehradskou. Okolo roku 1390 již bydlel na Vyšehradě a pracovat chodil do arcibiskupské kanceláře Jana z Jenštejna do Biskupského dvora na Malou Stranu, kde pracoval jako generální vikář, tedy arcibiskupův zástupce.

Jan z Jenštejna, třetí pražský arcibiskup, měl od poloviny 80. let 14. století spory s králem Václavem IV. Král Václav byl velmi vzdělaný, ale také prchlivý a náladový, a to vše korunovalo kladný vztah k alkoholu. A právě tyto spory se podílely na smrti generálního vikáře.

Král se rozhodl, že musí omezit moc arcibiskupa, se kterým byl na nože. Vymyslel plán, že po smrti opata v Kladrubech, zřídí nové biskupství, aby tam dosadil jednoho ze svých oblíbenců. Církev však byla rychlejší a mniši si zvolili nového opata a generální vikář, jako zástupce arcibiskupa, je potvrdil. Král se hrozně rozlítil a chtěl arcibiskupa vyhnat. Nakonec se ale uklidnil a chtěl uzavřít smír.

Svolal jednání na 20. března 1393 na neutrální území johanitské komendy na Malé Straně. Na místo přijel Jan z Jenštejna se svým vikářem Janem z Pomuku, Mikulášem Puchníkem, míšeňským proboštem Václavem Knoblochem a hofmistrem Něprem z Roupova. A samozřejmě také s vojenským doprovodem, protože králi nedůvěřoval. Král jej znovu osočil a spor vygradoval. Arcibiskupovi se podařilo pod ochranou svých ozbrojenců uprchnout, ale zbytek doprovodu byl zajat. Nejprve zajaté odvezli na Pražský hrad, posléze na Staroměstskou radnici, kde zůstal uvězněn Něpr z Roupova. Ostatní byli převezeni na Staroměstskou rychtu nedaleko dnešního Můstku, kde byli mučeni. Mučení nakonec přežili dva – Mikuláš Puchník a Václav Knobloch, kteří byli propuštěni za podmínky, že budou mlčet. Jan z Pomuku mučení nepřežil. Král nechal jeho mrtvé tělo shodit z Karlova mostu do Vltavy.

Tělo vyplavalo u kláštera cyriaků, kteří jej dočasně pohřbili ve svém kostele sv. Kříže Většího. Nalezení těla bylo doprovázeno úkazem pěti světel, proto má sv. Jan Nepomucký kolem hlavy svatozář s pěti hvězdami. Ty prý znamenají pět písmem latinského slova „tacui“, tj. mlčel jsem. Již krátce po jeho smrti se začínají šířit pověsti o jeho svatosti. Okolo roku 1396 bylo tělo přeneseno do chrámu sv. Víta, kde dnes odpočívá v nádherné stříbrné hrobce.

Roku 1719 došlo k otevření hrobu a byla nalezena hmota, která byla prohlášena za neporušený světcův jazyk a současně za zázrak. Roku 1721 byl Jan blahořečen a roku 1729 svatořečen. Významný antropolog Emanuel Vlček je označil za zbytek mozkové tkáně, ale víra v jazyk již zůstala. Tradiční je spojení Jan Nepomuckého a zachování zpovědního tajemství. Prý byl zpovědníkem královny Žofie Bavorské a král toužil vědět, z čeho se Žofie zpovídala.

V průběhu doby se stal nejznámnějším naším svatým a jeho sochy a obrazy najdeme po celém světě.

Na procházce po Karlově mostě se setkáte s křížkem sv. Jana Nepomuckého i se sochou a reliéfy, které jsou ohmatané rukama tisíců turistů. Kde sáhnout a jak si správně přát Vám prozradím na procházce po Karlově mostě.

Kteří svatí odpočívají v areálu Pražského hradu – III. část

Pražský hrad

Kdo se účastníte mých „courání“ nebo se zajímáte o historii, určitě na Vás ze všech stran padají informace o různých svatých. Už jste přemýšleli, kde vlastně spočinuly jejich ostatky? Několik z nich odpočívá v areálu Pražského hradu. Minule jsme si řekli něco o sv. Václavovi a dnes budeme pokračovat.

Sv. Vojtěch – křesťanský světoběžník

Vojtěch Slavník se pravděpodobně narodil roku 956. Za místo jeho narození se považuje Libice nebo některé z dalších slavníkovských sídlišť. Slavníkovci v době jeho narození ovládali východní a jižní Čechy a představovali riziko pro tehdy vládnoucí rod Přemyslovců, kteří ovládali Prahu a střední Čechy. Je potřeba poznamenat, že Vojtěchova matka byla podle legend „ze slavného slavanského rodu“. To naznačuje, že mohla být z rodu Přemyslovců. Dokonce se spekuluje, že Slavníkovci byli boční větvi Přemyslovců.

Vojtěch byl tedy legitimní potomek urozených rodičů, měl několik bratrů a sester a pravděpodobně nebyl prvorozený syn. První vzdělání jistě získal přímo v slavníkovském sídle a následně studoval v Magdeburgu, kde byl biřmován biskupem Adalbertem, který mu dal své jméno. Studoval u jednoho z největších učenců své doby, scholastika Oktrika.

Roku 981 se vrací do Čech a stává se součástí sboru kněží okolo prvního pražského biskupa Dětmara. Velkou proměnu prodělal Vojtěch v roce 982, kdy umírá biskup Dětmar, který si vyčítal nedbalý výkon biskupského úřadu. Dne 19. února 982 byl zvolen Vojtěch novým biskupem, přestože mu tehdy bylo okolo 26 let. Je velmi pravděpodobné, že byl zvolen na přání knížete Boleslava.

Jeho pozice nebyla silná, biskupský úřad byl relativně čerstvý, v Čechách neexistovaly další podpůrné instituce církve, kromě ženského kláštera benediktinek u sv. Jiří na Pražském hradě. Vojtěch musel bojovat proti mnohoženství, manželství kněžích, prodeji křesťanských otroků. Tím si odradil všechny potenciální podporovatele a zůstal se svými morálními nároky osamocen.

Na přelomu let 988/989 odchází z Prahy do Říma vysvětlit důvody svého odchodu. V Římě vstupuje, i se svým bratrem Radimem (Gaudentiem) do benediktinského kláštera.

Pro jeho návrat do vlasti však loboval mohučský arcibiskup, ale také pražský kníže, který vyslal poselstvo vedené mnichem Kristiánem. V roce 992 se tedy Vojtěch vrací do Prahy, ovšem za podmínky, že bude podporován ve své činnosti. V té době snad přivádí i malou skupinku benediktinů do Prahy. Podpory se ovšem nedočkal, takže roku 994 opět Prahu opouští. Roku 996 se seznámil s císařem Otou III., který mu slíbil, že pokud jej Čechové nebudou chtít, může odejít na misie k pohanům.

Roku 995 dochází k libickému masakru, kdy jsou všichni členové rodu Slavníkovců vyvražděni, takže se není čemu divit, že jej Češi odmítli. Vojtěch je tedy vyvázán ze svých povinností a mohl se vydat k pohanským Prusům. Byl k nim dopraven s doprovodem dvou kněží. Tam byl napaden pádlem či bidlem, které se stalo jeho atributem. Prusové mu hrozí smrtí, pokud neodejde. Vojtěch začal zvažovat odchod k Luticům. Na odchodu byl však zadržen a nakonec zabit několika ranami kopí a jeho hlava byla oddělena od trupu.

Polský kníže Boleslav Chrabrý vykoupil tělo mučedníka bez ohledu na vysokou cenu. Ostatky byly uloženy v Hnězdně. Už v té době se začal rozbíhat Vojtěchův kult a svatovojtěšská úcta. V první fázi se o ni zasloužil hlavně polský stát.

Češi pozdě pochopili význam svatovojtěšského kultu. To napravil až kníže Břetislav, který při v pádu do Polska v roce 1039 dobyl Hnězdno a zmocnil se ostatků sv. Vojtěcha. Byl vyhlášen zemským patronem a uložen v bazilice sv. Víta, která byla později rozšířena o zasvěcení sv. Vítovi, Václavovi a Vojtěchovi.

Přestože prozatím není součástí mých procházek prohlídka Chrámu sv. Víta, můžete se zúčastnit alespoň podvečerní procházky po areálu Pražského hradu Couráme se tajemným Pražským hradem, kde se můžete dozvědět další informace a tajemství spojené s Pražským hradem.