Couráme se po Pražském hradě pro děti a rodiče

Kdy? 12. října 2019 od 17,00 hodin

Zlatá ulička

Projdeme si hradní areál, povíme si něco o historii, proložíme to příběhy a pověstmi a nachystány jsou i otázky za odměnu nejen pro děti…

A co se dozvíte?

  • kde najdete číslo popisné Pražského hradu
  • kde stál palác komořího Langa
  • jak to bylo s dostavbou chrámu sv. Víta
  • jaká pověst se váže k našemu největšímu zvonu
  • kde stojí naše šikmá věž
  • tajemství Zlaté uličky

SRAZ: U restaurace Lví dvůr naproti zastávky tramvaje Pražský hrad, před bezpečnostními kontrolami.

Cena při zakoupení vstupenky v předstihu 120 Kč.

V případě volného místa je možné zakoupit vstupenku na místě za 150 Kč.

Vstupenky: GOOUT

Couráme se po tajemném Pražském hradě

Kdy? 21.9.2019 od 19,00 hodin

Plečnikův obelisk na Pražském hradě

Projdeme si areál Pražského hradu bez návalu turistů a budeme si povídat nejen o historii, ale také zajímavostech spojených s jednotlivými místy.

A co se dozvíte?

  • kde se vzalo jméno Praha a jak to bylo s Libuší
  • kde se nacházel a jakou funkci měl pahorek Žiži
  • kde se nachází nejstarší kostel v Praze
  • jaké byly trable s Plečnikovým obeliskem
  • kdo byl Kamil Hilbert a proč není tak slavný jako Petr Parléř
  • o prvním ženském klášteře a šikmé věži
  • kde se nachází vstup do paralelní Prahy
  • zda opravdu nouze naučila Dalibora housti

Sraz: U restaurace Lví dvůr (zastávka tramvaje Pražský hrad), před bezpečnostními kontrolami

Délka courání bude okolo 1,5 hodiny a pak můžeme pokračovat třeba na kávu nebo na pivo.

Cena při zakoupení vstupenky v předprodeji je 120 Kč pro dospělého a 70 Kč pro dítě od 6-15 let.

V případě volného místa je možné zakoupit vstupenku na místě za 150 Kč.

Vstupenky na GOOUT.

Příběhy Pražského hradu

Tajemný obrázek ve Zlaté uličce

Už založení samotného Pražského hradu má velký příběh a to pověst o moudré kněžně Libuši a Přemyslovi Oráčovi ze Stadic, kteří spolu založili dynastii Přemyslovců. Samotná kněžna prý věštila: „Spatřuji hrad, který pověsti nebes se dotkne.“ Na základě její věštby byl Pražský hrad na hradčanském ostrohu založen. Tyto nejstarší pověsti a další již historické události sepsal ve 12. století Kosmas v Kronice české.

Příběhy o našem prvním svatém, sv. Václavovi a jeho babičce sv. Ludmile sepisovali legendisté. Ti popisovali zejména příkladný život samotných světců a zázraky, které se děly v jejich přítomnosti, takže tam mnoho historických faktů zmiňovanáno nebylo. Nejznámnější díla jsou Crescende Fide (Když vzrůstala víra) a Fuit in provincia Boemorum (Stalo se v zemi Čechů) a také Kristiánova legenda.

Následující mladší díla už vycházela z těchto starších děl a spisovatelé si příběhy rozvíjeli a přikrášlovali, vymýšleli nové, takže dnes po nich zůstaly krásné pohádkové příběhy, kterým říkáme pověsti. Mezi nejznámnější pověsti spojené s Pražským hradem jsou: O staviteli chrámu sv. Víta, O jediném suchozemském vodníkovi, O zvonění pro Karla IV. a také třeba O bílém zjevení v chrámu sv. Víta.

K těm nejmladším, již spíše mystickým dílům, patří povídky německého spisovatele žijícího v Praze Gustava Mayringa z počátku 20. století. Ten zmiňuje tzv. „Dům u poslední lucerny“, který se zjevuje na konci Zlaté uličky a nalézá se zde pověstný „práh“ do paralelní Prahy.

Přijďte s dětmi už tuto sobotu 15. června 2019 od 16,00 hodin na Courání po Pražském hradě – pro děti a rodiče a vyslechněte si některou z pověstí o chrámu sv. Víta nebo se s námi vydejte do tajemné Zlaté uličky, abychom našli pověstný „Dům u poslední lucerny“.

Slunovratové mystérium

Výhled ze Staroměstské mostecké věže na panoráma Pražského hradu s katedrálou sv. Víta

Už na jedné z prvních poštovních známek mladé Československé republiky vyobrazil světově uznávaný umělec Alfons Mucha mysterium západu slunce o letním slunovratu za chrámem sv. Víta.

Ono slavné slunovratové mystérium je dílem Petra Parléře, který je autorem jak katedrály sv. Víta, tak staroměstské mostecké věže. Stavby v době vlády Karla IV. měly i duchovní rozměr a symboly sdělovaly poselství tehdejšímu lidu, který sice mnohdy číst neuměl, ale symbolům rozumněl.

A jak to funguje? Pokud budete stát u Staroměstské mostecké věže v den slunovratu a bude se dívat směrem ke katedrále, mělo by slunce při západu projít nejprve přes velkou věž, pak přes sanktusník (malou věžičku na střeše) a následně by mělo zmizet vpravo za katedrálou. A tudíž mělo původně vzdát hold sv. Václavovi (velká věž s hrobem sv. Václava), sv. Vojtěchovi (sanktusník – hrob sv. Vojtěcha) a sv. Vítovi (vpravo vzadu – hrob sv. Víta). Vše bylo korunováno tím, že slunovrat v juliánském kalendáři připadl na 15. června, kdy má svátek sv. Vít. Svatý, jehož kult přinesl do Čech sv. Václav.

Který svatý byl přemístěn, takže o něm uvedený předpoklad neplatí? Ke slunovratu a chrámu sv. Víta se taktéž váže tajemství pražské slunovratové linie. Kdo se chcete o tajemstvích spojených se stavbami Pražského hradu dozvědět více, přijďte v pátek 7. června v 19,30 na Courání po tajemném Pražském hradě.

A kdo máte odvahu se vrhnout mezi davy turistů, přijďte se podívat v pátek 21. června 2019 na pražské slunovratové mystérium a přesvědčit se, zda slunce zapadá přesně podle předpokladu.

Couráme se po Pražském hradě pro děti a rodiče

Kdy? 15. června 2019 od 16 hodin

Zlatá ulička

Projdeme si hradní areál, povíme si něco o historii, proložíme to příběhy a pověstmi a nachystány jsou i otázky za odměnu nejen pro děti…

A co se dozvíte?

  • kde najdete číslo popisné Pražského hradu
  • kde stál palác komořího Langa
  • jak to bylo s dostavbou chrámu sv. Víta
  • jaká pověst se váže k našemu největšímu zvonu
  • kde stojí naše šikmá věž
  • tajemství Zlaté uličky

SRAZ: U restaurace Lví dvůr naproti zastávky tramvaje Pražský hrad, před bezpečnostními kontrolami.

Cena při zakoupení vstupenky v předstihu 120 Kč.

V případě volného místa je možné zakoupit vstupenku na místě za 150 Kč.

Vstupenky: GOOUT

Couráme se po tajemném Pražském hradě

Kdy? 7. června 2019 od 19,30

Chrám sv. Víta, Václava a Vojtěcha

Projdeme si areál Pražského hradu bez návalu turistů a budeme si povídat nejen o historii, ale také zajímavostech spojených s jednotlivými místy.

A co se dozvíte?

  • kde se vzalo jméno Praha a jak to bylo s Libuší
  • kde se nacházel a jakou funkci měl pahorek Žiži
  • kde se nachází nejstarší kostel v Praze
  • jaké byly trable s Plečnikovým obeliskem
  • kdo byl Kamil Hilbert a proč není tak slavný jako Petr Parléř
  • o prvním ženském klášteře a šikmé věži
  • kde se nachází vstup do paralelní Prahy
  • zda opravdu nouze naučila Dalimila housti

Upozornění: Není vhodné pro děti do 10 let. Pro ty je připraveno Couráme se po Pražském hradě pro děti a rodiče.

Sraz: U restaurace Lví dvůr (zastávka tramvaje Pražský hrad), před bezpečnostními kontrolami

Délka courání bude okolo 1,5 hodiny a pak můžeme pokračovat třeba na kávu…

Cena při zakoupení vstupenky v předprodeji je 120 Kč pro dospělého a 70 Kč pro dítě od 6-15 let.

V případě volného místa je možné zakoupit vstupenku na místě za 150 Kč.

Vstupenky na GOOUT.

Plečnikův obelisk

Plečnikův obelisk v pozadí Staré probošství a Chrám sv. Víta, Václava a Vojtěcha

Mnoho lidí ani netuší, že obelisk, který stojí na III. nádvoří Pražského hradu je vlastně památník padlým během první světové války. Původní návrh od slovinského architekta Josipa Plečnika byl jiný, stejně jako jeho umístění. A kolik to stálo usilí, aby byl pomník dokončen. Jenom monolity na výrobu obelisku byly vylomeny třikrát.

První pokus proběhl v roce 1923, kdy se začalo s přípravou vylomení obelisku v Mrákotínských kamenolomech. Byl vylomen žulový hranol o délce asi 20 metrů a váze 120 tun. Ve stejné době byl vylomen kvádr, který byl určen pro vytvoření mísy v Rajské zahradě. Vážil 70 tun. Transport však skončil ještě nedaleko lomu, protože praskl jistící kruh a hranol se rozlomil o kvádr mísy.

Druhý pokus proběhl v roce 1924. Avšak po vylomení se zjistilo, že kvádr není vhodný a proto se zahájilo vylamování třetího monolitu. K jeho vytěžení došlo v roce 1925. Jeho délka byla 15,6 m a hmotnost 112 tun. V tuto chvíli už Plečnik neuvažoval, že jej postaví v Rajské zahradě, ale přišel s umístěním na III. nádvoří. Jeho přeprava je nádherně zdokumentována v černobílém filmu Mrákotínský monolith. Finální úpravy trvaly déle než dva roky a obelisk byl slavnostně odhalen 28. října 1928.

Co všechno se vytvořilo ze zbytků prvního obelisku? Kdo financoval stavbu pomníku? Kdy byl skutečně instalován? A jak je spojeno místo umístění obelisku s posvátným pahorkem Žiži? Přijďte se courat po tajemném Pražském hradě, kde se dozvíte i další zajímavosti.

Zlatá ulička

Domečky ve Zlaté uličce na Pražském hradě

U severní zdi parkánového opevnění Pražského hradu stojí malé, barevné domečky, které zde byly přistavěné v 16. století. Bydleli zde hradní střelci a mezi nimi i zlatotepci Rudolfa II., podle nichž se ulička již od 70. let 17. století nazývala Zlatnickou. Podle tohoto názvu se později mylně usuzovalo, že zde sídlili alchymisté žijící na dvoře Rudolfa II.

Hradní střelci dostali povolení od císaře ke stavbě komůrek v obloucích opevnění, které si stavěli na vlastní náklady. Následně je mezi sebou vyměňovali a prodávali, takže se k nim dostali i zlatotepci, kteří zde utíkali před cechovními zákony uplatňovanými ve městě. Domky se začaly rozšiřovat směrem do uličky, ale také vznikaly na protější zdi hradního purkrabství. Ulička byla přístavky natolik zúžená, že místy nebyl průchod široký ani metr. Proto došlo k asanaci na konci 19. století a byly ponechány pouze domky podél severní hradby.

Po druhé světové válce domky odkoupila kancelář prezidenta a uličku nechala zrekonstruovat pod taktovkou architekta Pavla Janáka. Mimochodem autorem barevné koncepce Zlaté uličky je malíř a animátor Jiří Trnka. Zajímavé je, že kanalizace byla do uličky přivedena až v 21. století.

Kromě alchymistů je Zlatá ulička spojovaná s různými zajímavými osobnostmi, např. Madame de Thebes, Franzem Kafkou nebo Gustavem Mayrinkem. O nich si budeme povídat na Courání po tajemném Pražském hradě nebo Courání po Pražském hradě pro rodiče a děti. Připojíte se?

Dostavba katedrály sv. Víta, Václava a Vojtěcha

Model katedrály sv. Víta, Václava a Vojtěcha. V popředí gotická Vojtěšská kaple a románská bazilika (fotografie modelu z výstavy Praha Karla IV. v domě U zlatého prstenu)

Výstavba chrámu sv. Víta byla násilně ukončena zahájením husitských válek, kdy byl chrám vypleněn a parléřovská huť se rozprchla do celé Evropy. Další rána přišla v době vlády Friedricha Falckého, kdy byl opět vypleněn, tentokrát kalvinisty. Další rány dostal při bombardování Prusy. V průběhu doby byly učiněny pokusy o dokončení chrámu, ale nebyly úspěšné.

Na počátku 19. století už byla katedrála v havarijním stavu. Naštěstí přišla doba národního obrození a romantismu a bylo rozhodnuto. Roku 1859 byla založena Jednota pro dostavění chrámu sv. Víta, Václava a Vojtěcha a bylo rozhodnuto, že se katedrála nejen opraví, ale také dostaví!

Zadní trakt katedrály s věncem kaplí postavených Matyášem z Arrasu v první fázi stavby

Roku 1861 byly zahájeny obnovovací práce na chrámu pod vedením architekta Josefa Krannera. Roku 1873 práce převzal Josef Mocker, který byl velmi radikální, protože byl zastáncem čistoty stylu. Za jeho působení byla stržena kaple svatého Vojtěcha a zbytečně byla zbořena kaple svatého Mořice při svatovítském probošství. Také s jeho nástupem začala dostavba západní části a dvou věží. Na přelomu století se prací ujal architekt Kamil Hilbert, jehož práce byla výrazně citlivější a podařilo se mu dovést stavbu až k tisíciletému miléniu smrti sv. Václava roku 1929, kdy byl dostavěný chrám slavnostně vysvěcen. Mimochodem stavba tímto nebyla dokončena. Práce pokračovaly až do 50. let 20. století.

O dalších zajímavostech týkajících se katedrály se dozvíte zajímavou cestou na Courání po Pražském hradě pro rodiče a děti.

Tajemná místa Pražského hradu

Zákoutí ve Zlaté uličce u Bílé věže

Pražský hrad. Místo, odkud nám vládli panovníci nepřetržitě více než 1000 let. Knížata, králové, císaři a prezidenti. Počátky osídlení hradu jsou utopené v mlze a jsou zahalené tajemstvím. Naši předkové prostě nebyli psaví. Nějaké informace se nám pokouší odkrýt archeologie, nejstarší legendy a zlomky textů z cizích kronik.

K tajemným místům patří tajemný pahorek Žiži, který zmiňuje Kosmas ve své kronice a kamenný stolec, na kterém byli nastolováni vládci. Záhadný je však už samotný hradčanský hřbet. Přestože již okolí Prahy bylo osídleno, vrch samotný byl osídlen až později v době příchodu křesťanství, kdy zde Bořivoj vystavěl kostelík/kapli Panny Marie a vystavěl zde knížecí sídlo. To mohlo souviset s tím, že hradčanský hřbet patřil k posvátným pohanským místům.

Za císaře Karla IV. dosáhla Praha svého největšího rozkvětu. Za jeho vlády se Praha stala centrem tehdejšího světa. Císař nechal v centru hradního areálu vystavět na místě baziliky svatého Vojtěcha nádhernou katedrálu, která měla reprezentovat významné postavení Prahy.

Císař Rudolf II., vládce posedlý sbírkami umění a alchymií, naposledy povznesl Prahu na světovou úroveň. Alchymisti prý sídlili ve Zlaté uličce a snažili se vyrobit zlato, která je od té doby tajemným místem s „prahem“ do paralelní Prahy.

Zajímají Vás tajemství Pražského hradu? Chtěli byste Courání po tajemném Pražském hradu v podvečerních hodinách? Napište mi do komentářů…