Couráme se staroměstskými zákoutími

Kdy? 21.11.2021 ve 14,00 hodin

Ungelt

Projdeme se spolu po Starém Městě pražském, seznámím Vás s historií známých i neznámých míst. Projdeme se po hlavních ulicích, ale taky uličkami a průchody, které neztratily své kouzlo a kde stále nalezneme „genius loci“, který se z města vytratil v době, kdy bylo plné turistů.

O čem si budem povídat?

  • jaký je rozdíl mezi Horskou bránou a Prašnou bránou
  • o obchodním domě vybudovaném v jedinečném architektonickém stylu
  • kde stál v centru Prahy hrad
  • které slavné osobnosti navštívily nejluxusnější nevěstinec v Praze
  • kde bruslil Egon Erwin Kisch
  • o renesančních skvostech, který jste si určitě nevšimli
  • o první telefonní centrále v Praze
  • o prvním činžovním domě v Praze s nádhernou vjezdovou značkou

Sraz: U Prašné brány.

Délka courání bude okolo 2 hodin a pak můžeme pokračovat třeba na pivo nebo na kávu…

Cena: při zakoupení vstupenky v předprodeji je 120 Kč pro dospělého a 70 Kč pro dítě od 6-15 let.V případě volného místa je možné zakoupit vstupenku na místě za 150 Kč.

Vstupenky: GOOUT

Couráme se staroměstskými zákoutími – NOVINKA

Kdy? 3. července 2021 od 14.00 hodin

Ungelt

Projdeme se spolu po Starém Městě pražském, seznámím Vás s historií známých i neznámých míst. Projdeme se po hlavních ulicích, ale taky uličkami a průchody, které neztratily své kouzlo a kde stále nalezneme „genius loci“, který se z města vytratil v době, kdy bylo plné turistů.

O čem si budem povídat?

  • jaký je rozdíl mezi Horskou bránou a Prašnou bránou
  • o obchodním domě vybudovaném v jedinečném architektonickém stylu
  • kde stál v centru Prahy hrad
  • které slavné osobnosti navštívily nejluxusnější nevěstinec v Praze
  • kde bruslil Egon Erwin Kisch
  • o renesančních skvostech, který jste si určitě nevšimli
  • o první telefonní centrále v Praze
  • o prvním činžovním domě v Praze s nádhernou vjezdovou značkou

Sraz: U Prašné brány.

Délka courání bude okolo 2 hodin a pak můžeme pokračovat třeba na pivo nebo na kávu…

Prosím o dodržování platných proticovidových opatření – ochrana dýchacích cest a platný test či očkování.

Cena: při zakoupení vstupenky v předprodeji je 120 Kč pro dospělého a 70 Kč pro dítě od 6-15 let.V případě volného místa je možné zakoupit vstupenku na místě za 150 Kč.

Vstupenky na GOOUT.

Rohatý Mojžíš

Socha rohatého Mojžíše v kostele sv. Jiljí v Praze

Jedna z věcí, na kterou jste se mě ptali v průběhu vycházek, byla ohledně „čerta“ na jednom z oltářů v kostele sv. Jiljí. Sice mi to nějakou chvíli trvalo, ale podařilo se mi zjistit, že se nejedná o žádného „čerta“ nebo „satana“ zobrazeného v kostele, ale o zobrazení Mojžíše. Jeho nejznámější zobrazení s rohy se nachází v Římě a jeho autorem není nikdo jiný než Michelangelo Buonarroti. A příběh, který je s tímto zobrazením spojený, je velmi zajímavý.

Jedná se totiž o zajímavý překladatelský oříšek.

V původní hebrejské verzi Bible je použito slovo KARAN, které znamená rohy či orožený. Nicméně toto byste asi v Bibli neočekávali, zde by to mělo znamenat zářící. Když si dobře spojíte, tak při správném ozáření se může zdát, že máte rohy, ale ne dva, ale více, třeba čtyři.

A kde to nedorozumění vzniklo? Na přelomu 4. a 5. století provedl svatý Jeroným latinský překlad Bible zvaný Vulgata, který byl závazný pro církev po celý středověk. A v tomto překladu je uvedeno: „cornuta esset facies sua“, tedy „jeho tvář byla orožena“. A odtud pramení uvedené zobrazení.

Musím jenom dodat, že kralická verze Bible uváděla „stkvela kůže tváři jeho“. Když tedy spojíme oba překlady, pak by to mohlo znít následovně: „Mojžíš byl orožen, což se projevilo tím, že jeho tvář zářila“.

Couráme se po Karlově mostě

Kdy? 19.7.2020 od 10 hodin

Pojďme se projít po Karlově mostě. Povíme se o obou mosteckých věžích a mystériích s nimi spojenými a samozřejmě o sochách na mostě.

Co se dozvíte?

  • o slavném slunovratovém mystériu
  • o tajemných poselstvích ukrytých na Staroměstské mostecké věži
  • o tajemném reliéfu v Juditině věži
  • o historii kamenného mostu
  • jak to bylo skutečně s Janem Nepomuckým
  • o sochách na mostě

SRAZ: Křížovnické náměstí u sochy Karla IV.

Délka courání bude okolo 1,5 hodiny a pak můžeme pokračovat třeba na pivo nebo na kávu.

Cena při zakoupení vstupenky v předprodeji je 120 Kč pro dospělého a 70 Kč pro dítě od 6-15 let.

V případě volného místa je možné zakoupit vstupenku na místě za jednotnou cenu 150 Kč.

Vstupenky na GOOUT.

Pražský poledník a měření času

Pražský poledník prochází centrem Prahy – Staroměstské náměstí

Pražský poledník (14°25’17“ východní délky), který se nachází na Staroměstském náměstí, byl od roku 1652 definován stínem Mariánského sloupu v pravé poledne. Dnes je z něj pozůstatek původních „slunečních hodin“, neboť samotný sloup byl stržen rozvášněným davem vedeným anarchistou Frantou Sauerem 3. listopadu 1918. Nový sloup je již ve stavbě, takže můžeme doufat, že „hodiny“ budou na podzim plně funkční.

Od 18. století se pražský čas určoval v Klementinu v Astronomické věží za pomoci štěrbinových slunečních hodin v místnosti, která se nazývá Merediánovou. Časový rozdíl mezi Klementinem a Staroměstským náměstím je cca 1 sekunda.

Zařízení na měření času v Merediánové síni v Astronomické věži Klementina.

V roce 1842 dává podnět nejvyšší purkrabí království českého hrabě Karel Chotek k veřejnému oznamování poledne z Klementina. Dne 20. července 1842 dává ředitel hvězdárny prof. Adam Bittner poprvé polední znamení. Krátce před polednem se vyvěsil z ochozu věže prapor. Okamžik před polednem se tento prapor nahradil menším, jehož rychlým stažením se označilo pravé poledne. Od roku 1891 je pak polední znamení doprovázeno výstřelem z děla z protější strany Vltavy, z bašty číslo XIX. svaté Maří Magdalény (dnes zde najdete Kramářovu vilu). Poslední výstřel padl 15. února 1926. Prapory se používaly dva: zemský (červeno bílý) nebo rakouský (černo žlutý). Dne 19. října 1918 zřízenec využil prapor bílý, aby dal najevo protest místního osazenstva, že Klementinum dosud nebylo převzato československým státem. Následně se již objevovala vlajka československá.

Z věže Klementina je nádherný výhled, zejména v podvečer. Až budete mít možnost, vyrazte si vychutnat jedinečný výhled.

Podvečerní výhled z Astronomické věže.

Sen svaté Luitgardy – Matyáš Bernard Braun

Sen svaté Luitgardy na Karlově mostě

Sousoší sv. Luitgardy je jedním z prvních děl Matyáše Bernard Brauna z roku 1710.

Matyáš Bernard Braun se narodil roku 1684 v Tyrolsku a sochařství studoval v Salzburku. Roku 1708 přichází do cisterciáckého kláštera v Plasích, kde svým uměním zaujal tamějšího opata Evžena Tylla. Roku 1710 je pověřuje vytvořením sochařského díla Sen sv. Luitgardy a Braun dostal za svou práci zaplaceno 1200 zlatých.

Kdo byla svatá Luitgarda? Luitgarda žila na přelomu 12. a 13. století. Pocházela z bohaté vlámské rodiny. Byla poslána na vychování do benediktinského kláštera. Už v sedmnácti letech měla mystické prožity a vidění. Na těle se jí otevírala stigmata. V jednom ze svých snů viděla Ježíše Krista, který ji ukázal ránu v boku. Následně ji přivinul ke své ráně, aby se z ní napila. Z této rány prýštil mocný proud síly a duchovní blaženosti. Tato intimní scéna je ztvárněna právě Braunem. Luitgarda se odmítla se stát abatyší a odešla do přísnějšího kláštera cisterciaček, kde se však hovořilo francouzsky a ona se zde nebyla schopna domluvit. Poslední roky svého života tedy strávila v mlčení a pokoře. K tomu ještě oslepla. Po dobu jednoho roku se připravovala na svou smrt a to duchovními cvičeními, které po ní chtěl Ježíš Kristus. Zemřela roku 1246 a u jejího hrobu se začaly dít zázraky. Svatá Luitgarda je dnes zemskou patronkou Flander.

Sen svaté Luitgardy je nejhodnotnějším dílem na Karlově mostě. Je to také tím, že sousoší tesal sám Matyáš Bernard Braun jako tzv. mistrovský kus. Měla být doporučením pro přijetí do cechu pražských řezbářů a dokladem k žádosti o udělení měšťanského práva. Asi se nebudeme divit, že mu bylo v roce 1711 bez námitek vyhověno. Svou dílnu měl na Novém Městě pražském, na Karlově náměstí. Tam taktéž 16.2.1738 umírá a je pohřben v kostele sv. Štěpána.

Socha na Karlově mostě není originálem. Ten se dnes nachází v Lapidáriu Národního muzea. Kopie je z roku 1995 a je dílem B. Raka a J. Nováka.

Pokud Vás zajímá historie Karlova mostu a jednotlivých sousoší, přidejte se ke mně na ranní vycházku po Karlově mostě. Stále věřím, že pandemii úspěšně překonáme a budeme se moci k vycházkám brzy vrátit. Držte se! Budu také ráda, když mi napíšete, kterou sochu na Karlově mostě máte rádi.

Couráme se po staroměstských klášterech – NOVÝ TERMÍN

Kdy? 14. června 2020 od 14 hodin

Projdeme se centrem Prahy, vyrazím z Náměstí Republiky a křivolakými uličkami Starého Města až na Křížovnické náměstí.

O čem si budeme povídat?

  • o místě, kde se plní přání – klášter menších bratří
  • o tajemném templářském řádu a místech s nimi spojenými
  • o stěhovavých dominikánech a tajemných dominikánkách
  • o jezuitské koleji – Klementinum
  • o jediném mužském řádu založeným ženou

Sraz: před obchodním domem Kotva

Délka procházky bude minimálně 1,5 hodiny a pak je možné se přesunout do restaurace nebo kavárny.

Cena vstupenky 120 Kč pro dospělého, 70 Kč pro dítě od 6-15 let.

Vstupenky pouze na GOOUT.

Couráme se po pasážích

Kdy? 15. 12. 2019 ve 14,00 hodin

Budeme se courat po pasážích v centru Prahy a co se dozvíte?

  • jak vzniklo slovo pasáž
  • která z pasáží je nejstarší a proč se jí říkalo Malý bazar
  • kde stál hotel Modrá hvězda
  • kde se nachází nejstarší obchodní dům v Praze
  • kde sídlila firma Inwald, která dodávala sklo do pasáží
  • proč není v Lucerně kluziště
  • kam se chodilo do cukrárny
  • jak souvisí pasáže s reklamou
  • jak hodnotil palác Adria slavný architekt Le Corbusier

Sraz je u vstupu do pasáže v budově České národní banky (pasáž Českého designu) z ulice Na Příkopech.

Délka courání bude minimálně 1,5 hodiny a pak můžeme pokračovat třeba na kávu…

Cena vstupenky zakoupené v předprodeji je 120 Kč pro dospělého a 70 Kč pro dítě od 6-15 let.

V případě volného místa je možné zakoupit vstupenku na místě za 150 Kč.

Vstupenky na GOOUT.

Co se skrývá pod podlahou?

Tato zajímavá věta uvádí výstavu, kterou momentálně můžete navštívit v Klementinu. Pro milovníky knihy Průvodce pražskou archeologií od Archeologického ústavu Akademie věd České republiky je to rozšíření informací ohledně vykopávek provedených v areálu Klementina.

Způsobem dokumentace podobný výše zmíněné knize se dozvíte informace o pohřebišti, které se zde nacházelo, o kostelu sv. Martina Menšího a hlavně o klášteře a o církevních stavbách, které se tady nacházely v době využívání oblasti bratry kazateli – dominikány. Ti přišli na strategické místo u Juditina mostu u kostela sv. Klimenta ve 13. století a poslední z nich opustili areál v roce 1556, kdy byl areál předán jezuitům.

Součástí jsou také předměty, které byly v rámci archeologických prací nalezeny a také model areálu.

Výstavu doporučuji všem zájemcům o historii.

Kdy? do 10. listopadu 2019 (úterý-neděle 10:30 – 18:00)

Kde? Galerie Klementinum (vstup z Mariánského náměstí, za vrátnicí doleva)

Astronomická věž Klementina

Astronomická věž Klementina

Astronomická věž v areálu Klementina je dnes vyhlídkovou věží a neslouží k původnímu účelu – astronomickým pozorováním.

Věž byla postavena v roce 1722 v rámci rozšíření Klementina. Autorství nebylo potvrzeno, ale spekuluje se o Františkovi Maxmiliánovi Kaňkovi nebo dokonce o Kyliánu Ignáci Dientzenhoferovi. Úpravy věže následně prováděl Dientzenhoferův zeť Anselmo Lurago. Původně sloužila ke stejnému účelu jako dnes, byla pouze vyhlídkovou věží. Změna nastala s příchodem Josepha Steplinga, jezuitského kněze, fyzika, matematika a astronoma, který zde zahájil astronomická pozorování. V letech 1751-1752 zde zřídil astronomickou observatoř, která zde fungovala až do roku 1938, kdy se pozorování přesunula do Ondřejova a na Petřín.

Věž je vysoká 68 metrů, ochoz je ve výšce 52 metrů, na který vede 172 schodů. Na vrcholu byla umístěna socha Atlanta nesoucího nebeskou sféru z dílny Matyáše Bernarda Brauna.

Podvečerní vyhlídka z astronomické věže Klementina

Ve věži je umístěna také Merediánová síň. Zde se od roku 1842-1928 pomocí slunečního paprsku určovalo poledne. Z ochozu věže se pak dávalo mávnutím praporu polední znamení. V letech 1891-1926 po mávnutí následoval ještě výstřel z děla z bašty Máří Magdalény, s malou přestávkou v období 1. světové války. Poslední výstřel padl 15. února 1926.

Meteorologická pozování jsou zde systematicky zaznamenávána od roku 1775, což z nich činí nejdelší souvislou řadu pozorování ve střední Evropě. Dnes už se pozorování na věži nekonají, zařízení bylo přeneseno na jiné místo v rámci areálu.

Zajděte se někdy podívat na krásnou vyhlídku z netradičního místa. V rámci prohlídky se podíváte nejen do Merediánové síně, ale také nahlédnete do nejkrásnějšího knihovního sálu u nás – barokní knihovny.