Štítek: Staré Město

Křížovníci s červenou hvězdou

Špitální bratstvo při kostele sv. Haštala bylo založeno králem Václavem I. a jeho sestrou Anežkou v roce 1233. Velmi záhy bylo špitální bratrstvo povýšeno na řád s řeholními pravidly. Po kratším pobytu u kostela sv. Petra na Poříčí se roku 1252 řád trvale usídlil u Juditina mostu, kde vybudovali klášter s kostelem sv. Františka.

Poloha kláštera u mostu u Vltavy byla pro křížovníky výhodná, ale vyplývaly z ní také povinnosti – například opevňovací práce a údržba mostu.

Hlavním posláním byla špitální činnost, díky níž bratrstvo překonalo bez zásadních přerušení jak husitské války, tak uzavírání klášterů za josefínských reforem.

V době svého největšího rozkvětu, za vlády Karla IV., řád obhospodařoval okolo šedesáti špitálů, domů a farních kostelů. Byl tak významný, že v 16. a 17. století byl pražský arcibiskup vždy i velmistrem řádu.

Víte, které další významné kláštery a komendy se nacházely na území Starého Města a Malé Strany? O těch významných si budeme povídat na připravovaném courání po pražských komendách a klášterech.

Anežský klášter

Kostel sv. Salvátora, který je součástí areálu Anežského kláštera

Klášter klarisek založil český král Václav I. pro svou milovanou sestru Anežku pravděpodobně okolo roku 1231. Ctižádostivá a ambiciózní Přemyslovna se rozhodla uvést do budov kláštera členky řádu, který se řídil v té době zcela novou františkánskou řeholí. Řád klarisek (= chudých sester sv. Kláry) založil František z Assisi. Patří mezi žebravé řády, které kladou důraz na chudobu, odříkání a asketický způsob života. Následně ještě přišli minorité (= řád menších bratří), jedna z větví žebravého řádu řehole sv. Františka z Assisi.

Zásadní zlom byly husitské války. Klarisky i minorité odešli a kláštery byly vypleněny, ale budovy ponechali – sloužily jako zbrojnice a mincovna. Roku 1556 se v areálu usadili Dominikáni, kteří obývali pouze budovy ženského konventu a druhou část začali rozprodávat. Areál konventu byl navrácen klariskám v roce 1626. Ty zde pak působily s přestávkami až do roku 1782, kdy byl klášter Josefem II. zrušen.  Na místě mužského kláštera vznikala nová čtvrt, dodnes zvaná Na Františku – chudinská čtvrt s nájemními byty. V rámci asanace měl být celý areál zbořen, ale silný odpor zastavil bourání areálu. Dnes slouží rekonstruovaný areál Národní galerii.

Chcete vědět, co je to jurisdikce sv. Anežky? Který kostel měl být pohřebištěm Přemyslovců a proč tam nikdo z nich pohřben nebyl? Jaktože byla Anežka svatořečena, přestože se nenašly její ostatky? Přihlaste se na nedělní Courání po staroměstském opevnění – I. část. Sraz je právě v zahradách Anežského kláštera. Těším se na Vás.

Staroměstská mostecká věž

Výhled ze Staroměstské mostecké věže na zasněženou Prahu

Staroměstská mostecká věž patří k nejkrásnějším gotickým mosteckým věžím v Evropě a je součástí královské korunovační cesty.

Stavba započala spolu s Karlovým mostem a byla dokončena okolo roku 1380. Stavitelem byl Petr Parléř. Věž oslavuje lucemburskou dynastii a politiku Karla IV. Výzdoba byla vytvořena pro lidi té doby, kteří ještě neuměli číst, ale rozuměli symbolice na věži. Výzdoba věže je rozdělena do čtyř sfér: pozemské, měsíční, sluneční a hvězdné. Výzdoba západní strany věže se bohužel nezachovala, protože byla zničená při obléhání Prahy švédským vojskem, takže můžeme obdivovat pouze východní stranu. Ve 2. polovině 19. století byla věž opravena Josefem Mockerem a získala novou podobu střechy.

Schodiště ve věži končí postavou muže, který zvedá šat a ukazuje svou nohu. Je to žertovný motiv, stejně jako laškovné motivy v konzolách věže.

Víte, že ve věži existuje i sféra pekelná? Ve sklepení se totiž nachází středověké vězení. A jaktože má věž sklep? On to není úplně sklep, ale vyhloubená místnost v prvním pilíři Karlova mostu, která sloužila jako vězení. Více se dozvíte na některém z budoucích courání…

Kostel sv. Martina ve zdi

Severni vstup do kostela se sv. Martinem

Kostel sv. Martina, dnes evangelický kostel, byl postaven mezi lety 1178 a 1187 v osadě Újezd, která se následně přejmenovala na Újezd sv. Martina. Když se ve 13. století stavělo staroměstské opevnění, byl Újezd, jako jedna z několika dalších osad rozdělena hradbou. Část, včetně kostela, zůstala v rámci Starého města a zbytek osady zůstal za hradbou. Část osady byla odstraněna, aby se mohl vykopat hradební příkop.

Roku 1784 byl kostel, po osobní návštěvě císaře Josefa II., zrušen a přebudován na byty a nebytové prostory. Na konci 19. století jeho stav byl tak tristní, že jej asanační komise chtěla nechat zbourat. Proti tomu se zvedla vlna nevole a roku 1904 kupuje kostel Pražská obec a Kamil Hilbert mohl začít s rekonstrukcí.

Svou dnešní podobu má kostel z pozdně gotické přestavby v 15. století.

Jaké má kostel slavné prvenství? Která významná rodina byla pohřbena na místním hřbitově? Proč se říká, že je kostel „ve zdi“? To se dozvíte na připravovaném Courání po staroměstském opevnění – II. část.

Můstek – pozůstatky opevnění Starého Města

Pozůstatky mostního oblouku ve vestibulu stanice Můstek

Na křižovace ulic Na Můstku a Provaznické je vstup do vestibulu metra linky A. Přímo ve vestibulu se nachází jeden z mála volně přístupných pozůstatků středověkého opevnění Starého Města.

Jedná se o část konstrukce můstku přes příkop opevnění, který vedl k bráně Havelské. Byl částečně zděný, ale mostovka byla dřevěná, aby mohla být odstraněna v případě ohrožení.

Samotné opevnění bylo postaveno za vlády Václava I. ve 30. letech 13. století. a jednoduše se dá říct, že vedlo od Vltavy ulicí Revoluční, přes náměstí Republiky, ulicí Na Příkopě, 28. října a přes Národní třídu až k Vltavě.
Kudy přesněji vedlo opevnění, jak vypadalo, kolik mělo bran a další zajímavosti pro Vás chystám na courání po staroměstském opevnění v únoru a březnu. Přidáte se?