Zrušeno – Couráme se po komendách a klášterech Starého Města

Kdy? 29. května 2019 od 17,30

Kostel sv. Havla s klášterem obutých karmelitánů

Budeme se courat po Starém Městě a zastavíme se u zajímavých staveb kostelů s kláštery a komendami, které opět fungují nebo již v historii zanikly.

A co se dozvíte?

  • historii a zajímavosti spojené s jednotlivými stavbami
  • historii církevních řádů na našem území
  • jak poznáte členy řádů
  • o rozdělení františkánů
  • tajemství, které souvisí s templářským řádem
  • odkud a kam se stěhovali ve středověké Praze dominikáni
  • vývoj jediného českého mužského řádu, který založila

SRAZ: Před OD Kotva, Náměstí republiky

Délka courání bude minimálně 1,5 hodiny a pak můžeme pokračovat třeba na kávu…

Cena při zakoupení vstupenky v předprodeji 120 Kč pro dospělého, 70 Kč pro dítě od 6-15 let.

V případě volného místa je možno na místě zakoupit vstupenku za 150 Kč.

Vstupenky na GOOUT.

Kostel sv. Jiljí

Průčelí kostela sv. Jiljí

Za panování krále Václava I., roku 1238, zde byla založena kolegiátní kapitula, sbor kanovníků a to ještě při starším románském kostele. V roce 1301 nastoupil úřad pražského biskupa člen kapituly sv. Jiljí – Jan IV. z Dražic, muž velmi vzdělaný, který se rozhodl vybudovat pro kapitulu velký chrám, který byl odpovídal významnosti kapituly. Starý kostelík byl tedy stržen a na jeho místě se začal budovat velkých chrám, který byl vysvěcen roku 1371.

Kapitula si kostela moc neužila. Už roku 1420 byl kostel obsazen husity a poničen. Kapitula zanikla a poškozený kostel zůstal v držení utrakvistů jako farní kostel po dvě století. Teprve po bitvě na Bílé hoře věnoval kostel Ferdinand II. roku 1625 dominikánům, kteří zde sídlí dodnes.

Kteří významní kněží zde působili? Proč není jedna věž kompletní? Který významný architekt participoval na opravách kostela? Přijďte se courat po komendách a klášterech už v sobotu 27. dubna od 14 hodin a dozvíte se mnoho dalších informací a zajímavostí.

Templářská komenda sv. Vavřince zvaná Jeruzalém

Vstup do bývalého areálu kláštera Dominikánek se sochou sv. Vavřince a s kostelem sv. Anny vpozadí

Templáři jsou tajemným řádem, který byl založen v roce 1118 v Jeruzalémě devíti francouzskými rytíři, které vedl Hugo de Paynes. Poslání řádu byla hlavně ochrana poutníků směřujících do Svaté země. Byl to zvláštní řád s mnoha privilegii, např. přímo podléhali papeži, takže to v té době znamenalo imunitu na všech územích a volný pohyb.

Do Čech řád dorazil na pozvání Václava I. okolo roku 1249. Už o pár let později si nechali přestavět kostel sv. Vavřince a k němu přistavět řádový klášter, který se nazýval Jeruzalém. Původní rotunda byla rozšířena do podoby kopírující ve zmenšeném měřítku jeruzalémský chrám Božího hrobu.

Bohatství řádu dosáhlo nesmírné výše, kterou jim záviděl i francouzský král Filip IV. A v pátek 13. října 1307 začalo zatýkání členů řádů a jejich obviňování z různých špatností, končících obviněním se spolčením s ďáblem. Mnoho z nich bylo umučeno, další zemřeli na hranici. Papež Klement V. nakonec řád roku 1312 zrušil. Mimochodem asi tušíte odkud vítr fouká v případě pátků třináctého.

Po zrušení řádu nebyla v Čechách taková perzekuce, ale jednotliví členové řádu mohli přejít do jiného dle svého uvážení. Veškerý majetek řádu pak přešel na johanity, kteří se souhlasem krále Jana Lucemburského, prodali klášter s kostelem dominikánkám od sv. Anny na Újezdě pod Petřínem.

Jak se odlišoval Jan Lucemburský od ostatních vládců v přístupu k Templářům? Kdo byl Jacquese de Molay? Jaké legendy a pověsti se vážou s templářským řádem? O tom všem a dalších zajímavostech si budeme povídat na Courání po komendách a klášterech v sobotu 27. dubna.

Kašna na „Rynečku“

Renesanční kašna na Malém náměstí, které se nazývalo „Ryneček“

V teplých dnech se Malé náměstí zaplní letními zahrádkami okolních restaurací, takže tento nádherný renesanční skvost je jednoduché minout. Ale nedejte se odradit a jděte si tuto stále fukční studnu s kašnou prohlédnout.

Kašna se železnou kutou renesanční mříží pochází pravděpodobně z roku 1560 (letopočet je přímo na mříži uveden). Mříž je označovaná za manýristickou, což se projevuje zejména náročností provedení křivek prutů a bizarních útvarů, ve které se stáčejí a proplétají.

V polovině 17. století byla mříž doplněná o makovici s českým lvem a v 19. století restarovaná díky financování J. V. Rotta. V té době byla doplněna pumpa a kamenné nádrže na vodu.

Kašna samotná není vlastně kašnou, ale studnou s jednou s nejkvalitnějších vod v Praze. Voda se čerpá z hloubky 12 metrů.

Funguje ještě studna? Proč se Malé náměstí nazývá „Ryneček“? Kde se nachází další renesanční památka Dům u zlatého rohu? Přidejte se k nám a pojďte se courat renesančním Starým Městem ve středu 17.dubna od 17,30.

Palác Granovských

Palác Granovských, součást Týna nebo-li Ungeltu

Jeden z nejzachovalejších renesančních paláců v Praze byl vystavěn okolo roku 1560 na místě starého celního domu Jakubem Granovským z Granova, jemuž tento dům daroval za zásluhy roku 1558 císař Ferdinand I. Darování mělo jednu podmínku, že Granovští budou držet jednoho služebníka, který bude otevírat a zavírat včas mýtici – Ungelt. Jakub Granovský byl už nějaký čas královským úředníkem v Ungeltu a požíval přízně císařovy.

Samotný palác je dvoupatrová stavba v pozdně renesančním stylu, na vnějšku ozdobená arkádovou lodžií v nádvorním křídle, která se otevírá směrem na jih. Na této lodžii jsou chiaroscurové malby z roku 1564, představující postavy a výjevy z bible a řecké mytologie.

Jak fungovala celnice v Týně? Jak vznikl název Ungelt? S čím se zde obchodovalo? A které strašidlo tady v noci můžete potkat? To všechno se dozvíte na Courání po renesančním Starém Městě ve středu 17. dubna v podvečer.

„Copak dělají medvědi?“

Vstupní portál do domu U dvou zlatých medvědů

Touto větou se vítal Egon Erwin Kisch se svým přítelem Janem Wenigem na ruzyňském letišti v roce 1946, když se po válce, již těžce nemocný, vracel domů. Tento příběh popisuje Wenig ve své knize Co vyprávěly staré pražské domy.

Otázka patřila domu U dvou zlatých medvědů, který v 19. století zakoupil jeho děd Jonas Kisch, úspěšný obchodník se suknem a kde se „zuřivý reportér“ Egon Erwin Kisch roku 1885 narodil.

Dům vznikl ze dvou gotických domů a pivovaru. Poprvé je zmiňován v roce 1403. Renesanční přestavbou prošel okolo roku 1560 v době, kdy dům vlastnil tiskař Jan Kosořský z Kosoře. V té době vznikly arkády ve dvoře. Nádherný portál je z pozdější doby, vznikl až okolo roku 1590. Medvědi na portálu prý byli pozlacení.

Víte, že Jan Kosořský z Kosoře vytiskl Münsterovu knihu Kosmografie, která patřila k největším knihám své doby? Chcete se dozvědět, jak si hráli v Kožné ulici bratři Kischovi? A proč se ulička jmenuje Kožná? Přijďte se ve středu 17. dubna v podvečer courat po renesančním Starém Městě.

Dům U pěti korun

Renesanční dům U pěti korun v Melantrichově ulici

Tento nádherný renesanční dům se nachází v Melantrichově ulici. Ve spodní části je několik výkladních skříní, takže člověk ani nemá chuť zvednout hlavu. Nádherný renesační bosovaný portál s maskaronem zakrývají cedule s nabídkou místních restaurací. Přesto byste tento krásný dům neměli minout bez povšimnutí.

Dům se nazývá U pěti korun, které jsou zobrazeny na fasádě mezi okny prvního a druhého patra. Původně byly namalované, později získaly reliéfní podobu. Dům byl postaven pravděpodobně ve 14. století a v roce 1615 byl renesančně přestavěn německým obchodníkem Petrem Nerhofem z Holtenberku. V té době se obchodníci stávali pány ve městě a monumentalitou domů chtěli ukázat své bohatství, jak je tomu i v tomto případě.

K domovnímu znamení pěti korun se váže krásná pověst. Pokud ji chcete slyšet, pojďte se s námi courat po renesančním Starém Městě ve středu 17.4. v podvečer.

Kostel sv. Jakuba Většího

Interiér kostela sv. Jakuba

Kostel s klášterem minoritů byl založen ve 13. století v souvislosti se stavbou staroměstkého opevnění. Král Václav I. chtěl mít v novém městě kláštery nově vzniklých žebravých řádů, jež byly spjaté s městy a jejich obyvateli. Řeholníci měli provádět kazatelskou činnost a pečovat o duchovní blaho obyvatelstva. A minorité nebo-li menší bratři františkáni byli na tuto činnost osvěčení.

Kostel byl dostavěn v roce 1339 a jeho rozměry byly úctyhodné. Až do dostavby katedrály sv. Víta si udržel své prvenství – byl nejdelším pražským kostelem. Klášter byl velmi rozsáhlý a v budově refektáře se konaly dvě hostiny krále Jana Lucemburského – korunovační hostina s Eliškou Přemyslovnou a svatební hostina s Beatrix Bourbonskou.

Po několika požárech, které kostel poškodily, došlo k rozsáhlé barokní přestavbě. Kostel je plný děl slavných barokních umělců, např. Václava Vavřince Rainera, Jana Křtile Lišky, Jana Jiřího Heinsch a Ferdinanda Maxmiliána Brokoffa a dalších. Nacházejí se zde čtyři Brandlovy obrazy. Nádherná jsou také plastická sousoší nad vstupním průčelím od Ottavia Mosta.

Víte, že je kostel považován za počátek české Svatojakubské cesty už od dob Karla IV.? Že na zdejší kostelní varhany hrál i Antonín Dvořák? A že se zde nachází jeden z nejkrásnějších barokních náhrobků?

Přijďte na Courání po komendách a klášterech a dozvíte se mnoho dalšího.

Křížovníci s červenou hvězdou

Špitální bratstvo při kostele sv. Haštala bylo založeno králem Václavem I. a jeho sestrou Anežkou v roce 1233. Velmi záhy bylo špitální bratrstvo povýšeno na řád s řeholními pravidly. Po kratším pobytu u kostela sv. Petra na Poříčí se roku 1252 řád trvale usídlil u Juditina mostu, kde vybudovali klášter s kostelem sv. Františka.

Poloha kláštera u mostu u Vltavy byla pro křížovníky výhodná, ale vyplývaly z ní také povinnosti – například opevňovací práce a údržba mostu.

Hlavním posláním byla špitální činnost, díky níž bratrstvo překonalo bez zásadních přerušení jak husitské války, tak uzavírání klášterů za josefínských reforem.

V době svého největšího rozkvětu, za vlády Karla IV., řád obhospodařoval okolo šedesáti špitálů, domů a farních kostelů. Byl tak významný, že v 16. a 17. století byl pražský arcibiskup vždy i velmistrem řádu.

Víte, které další významné kláštery a komendy se nacházely na území Starého Města a Malé Strany? O těch významných si budeme povídat na připravovaném courání po pražských komendách a klášterech.

Anežský klášter

Kostel sv. Salvátora, který je součástí areálu Anežského kláštera

Klášter klarisek založil český král Václav I. pro svou milovanou sestru Anežku pravděpodobně okolo roku 1231. Ctižádostivá a ambiciózní Přemyslovna se rozhodla uvést do budov kláštera členky řádu, který se řídil v té době zcela novou františkánskou řeholí. Řád klarisek (= chudých sester sv. Kláry) založil František z Assisi. Patří mezi žebravé řády, které kladou důraz na chudobu, odříkání a asketický způsob života. Následně ještě přišli minorité (= řád menších bratří), jedna z větví žebravého řádu řehole sv. Františka z Assisi.

Zásadní zlom byly husitské války. Klarisky i minorité odešli a kláštery byly vypleněny, ale budovy ponechali – sloužily jako zbrojnice a mincovna. Roku 1556 se v areálu usadili Dominikáni, kteří obývali pouze budovy ženského konventu a druhou část začali rozprodávat. Areál konventu byl navrácen klariskám v roce 1626. Ty zde pak působily s přestávkami až do roku 1782, kdy byl klášter Josefem II. zrušen.  Na místě mužského kláštera vznikala nová čtvrt, dodnes zvaná Na Františku – chudinská čtvrt s nájemními byty. V rámci asanace měl být celý areál zbořen, ale silný odpor zastavil bourání areálu. Dnes slouží rekonstruovaný areál Národní galerii.

Chcete vědět, co je to jurisdikce sv. Anežky? Který kostel měl být pohřebištěm Přemyslovců a proč tam nikdo z nich pohřben nebyl? Jaktože byla Anežka svatořečena, přestože se nenašly její ostatky? Přihlaste se na nedělní Courání po staroměstském opevnění – I. část. Sraz je právě v zahradách Anežského kláštera. Těším se na Vás.