Couráme se (© 2019 – 2024)

Couráme se po Vyšehradě pro děti a jejich rodiče

Kdy? 1. června 2019 od 14 hodin

Ctirad a Šárka od Josefa Václava Myslbeka

Vydáme se na courání po bájném Vyšehradu, po stopách mýtů a pověstí spojených s počátky našeho státu. Naše povídání spojíme i s úkoly, které děti budou plnit a za které je čeká na konci sladká odměna a diplom.

A o čem si budeme povídat?

o Krokovi a jeho třech dcerách
odkud skočil Šemík do Vltavy a kde je jeho hrob
kde lovil silák Bivoj divočáky
o dívčí válce
o tajemné pokladu a rytířích, kteří se zde ukrývají
o čertových sloupech

Délka courání bude okolo 1,5 hodiny a když bude krásné počasí, vemte si deky a malé občerstvení, uděláme si piknik na hradbách.

SRAZ: Před stanicí Vyšehrad metra C směrem ke Kongresovému centru

Cena při zakoupení vstupenky v předstihu 120 Kč.

V případě volného místa je možné zakoupit vstupenku na místě za 150 Kč.

Vstupenky: GOOUT

Zrušeno – Couráme se po klášterech a komendách Malé Strany

Kdy? 9. června 2019 od 14 hodin

Kostely Panny Marie pod řetězem konec mosta

Budeme se courat po Malé Straně, kde se projdeme Karmelitskou ulicí, zastavíme se u Maltézských rytířů, dále projdeme Josefskou a Tomášskou ulici a procházku zakončíme u kostela sv. Mikuláše na Malostranském náměstí.

O čem si budeme povídat?

o zaniklém řádu Magdalenitek a kostelu sv. Máří Magdalény
o zvláštním vztahu Maltézských rytířů s papežským stolcem
o nejstarším platanu v Praze
o Panně Marii Škapulířové a co je to vlastně zač ten „škapulíř“
o pražském Jezulátku
o pozůstatcích luxusního sídla pražských biskupů
o pivovaru u sv. Tomáše
o jezuitech a jejich malostranské koleji

SRAZ: Před vchodem do Českého muzea hudby, Karmelitská 2/4 (zastávka tramvaje: Hellichova)

Délka courání bude minimálně 1,5 hodiny a pak můžeme pokračovat třeba na kávu…

Cena při zakoupení vstupenky v předprodeji 120 Kč pro dospělého a 70 Kč pro dítě od 6-15 let.

V případě volného místa je možné zakoupit vstupenku na místě za 150 Kč.

Vstupenky na Goout.

Couráme se po staroměstském opevnění – I. část

Kdy? 12. června 2019 od 17,30

Pozůstatky staroměstského opevnění ve vestibulu stanice Můstek

Projdeme si část od Anežského kláštera a půjdeme podél Revoluční ulice, zastavíme se na náměstí Republiky a přes Ovocný trh. První část zakončíme na Můstku.

Co se na courání dozvíte?

o vzniku Starého Města
kudy vedlo staroměstské opevnění a jak vypadalo
kde stály brány a fortny
po čem se jmenuje ulice Na Příkopech a kde všude byly ulice Na Příkopech
kde stál Králův dvůr
proč není Prašná brána přímým pozůstatkem opevnění
kde se nacházelo město ve městě
o jediném přístupném pozůstatku staroměstského opevnění

SRAZ: V Klášterní zahradě Anežského kláštera – vstup z ulice Klášterská.

Délka courání bude minimálně 1,5 hodiny a pak můžeme pokračovat třeba na kávu…

Cena vstupenky zakoupené v předprodeji je 120 Kč pro dospělého a 70 Kč pro dítě od 6-15 let.

V případě volného místa je možné zakoupit vstupenku na místě za 150 Kč.

Vstupenky na GOOUT.

Couráme se Nerudovou ulicí

Kdy? 26. června 2019 od 17,30

Naše courání zahájíme na Malostranském náměstí a následně budeme pokračovat Nerudovou ulicí, kde se zastavíme u zajímavých paláců a domů. Podvečerní procházku zakončíme na Hradčanském náměstí.

O čem si budeme povídat?

o historii jména Nerudovy ulice
o domovních znameních
o místních hospodách a jejich štamgastech
o zajímavých obyvatelích Malé Strany
o světských stavbách, které vyšly z pera Jana Blažeje Santiniho – Aichla

SRAZ: Na bývalém parkovišti na Malostranském náměstí pod stromem u zastávky tramvaje Malostranské náměstí.

Délka courání bude minimálně 1,5 hodiny a pak můžeme pokračovat třeba na kávu…

Cena vstupenky zakoupené v předstihu je 120 Kč pro dospělého a 70 Kč pro dítě od 6-15 let.

V případě volného místa je možné zakoupit vstupenku na místě za 150 Kč.

Vstupenky na GOOUT.

Zrušeno – Couráme se po komendách a klášterech Starého Města

Kdy? 29. května 2019 od 17,30

Kostel sv. Havla s klášterem obutých karmelitánů

Budeme se courat po Starém Městě a zastavíme se u zajímavých staveb kostelů s kláštery a komendami, které opět fungují nebo již v historii zanikly.

A co se dozvíte?

historii a zajímavosti spojené s jednotlivými stavbami
historii církevních řádů na našem území
jak poznáte členy řádů
o rozdělení františkánů
tajemství, které souvisí s templářským řádem
odkud a kam se stěhovali ve středověké Praze dominikáni
vývoj jediného českého mužského řádu, který založila

SRAZ: Před OD Kotva, Náměstí republiky

Délka courání bude minimálně 1,5 hodiny a pak můžeme pokračovat třeba na kávu…

Cena při zakoupení vstupenky v předprodeji 120 Kč pro dospělého, 70 Kč pro dítě od 6-15 let.

V případě volného místa je možno na místě zakoupit vstupenku za 150 Kč.

Vstupenky na GOOUT.

Tajemní Kajetáni z Malé Strany

Kostel Panny Marie ustavičné pomoci v Nerudově ulici na Malé Straně

Tato barokní stavba, která se nachází v Nerudově ulici, kostel Panny Marie ustavičné pomoci, je také známá jako kostel U Kajetánů či U Theatinů.

Řád Theatinů přivedl do Čech roku 1666 nejvyšší purkrabí Bernard Ignác z Martinic, který je nejprve usídlil na svých pozemcích v Břevnově (dnes Kajetánka), následně se přesunuli na Hradčany a finálně roku 1648 na Malou Stranu. Zakladatelem řádu byl Gaetano da Thiene, který v roce 1524 založil v Římě novou řeholi věnující se charitativní činnosti, výchově mládeže, práci v nemocnicích, duchovní správě a misionářské činnosti.

Členové řádu žili v naprosté chudobě, pouze z almužen a darů. Peníze na stavbu kostela získali z dědictví Bernarda Ignáce z Martinic. Návrh vypracoval významný architekt Jean Baptista Mathey. Na dokončení kostela následně participoval i Jan Blažej Santini-Aichl, jemuž je připisováno průčelí kostela. Stavba kostela trvala dlouho a kostel byl vysvěcen roku 1717.

Život řádu ukončily josefínské reformy, které roku 1783 klášter zrušily.

Jaké peripetie provázely stavbu kostela? Co se nacházelo v prostorách kostela po odchodu theatinů? Který řád zde následně působil? Těším se na Vás při Courání Nocí kostelů v pátek 24.5.2019.

Kostel sv. Jiljí

Za panování krále Václava I., roku 1238, zde byla založena kolegiátní kapitula, sbor kanovníků a to ještě při starším románském kostele. V roce 1301 nastoupil úřad pražského biskupa člen kapituly sv. Jiljí – Jan IV. z Dražic, muž velmi vzdělaný, který se rozhodl vybudovat pro kapitulu velký chrám, který byl odpovídal významnosti kapituly. Starý kostelík byl tedy stržen a na jeho místě se začal budovat velkých chrám, který byl vysvěcen roku 1371.

Kapitula si kostela moc neužila. Už roku 1420 byl kostel obsazen husity a poničen. Kapitula zanikla a poškozený kostel zůstal v držení utrakvistů jako farní kostel po dvě století. Teprve po bitvě na Bílé hoře věnoval kostel Ferdinand II. roku 1625 dominikánům, kteří zde sídlí dodnes.

Kteří významní kněží zde působili? Proč není jedna věž kompletní? Který významný architekt participoval na opravách kostela? Přijďte se courat po komendách a klášterech už v sobotu 27. dubna od 14 hodin a dozvíte se mnoho dalších informací a zajímavostí.

Plečnikův obelisk

Mnoho lidí ani netuší, že obelisk, který stojí na III. nádvoří Pražského hradu je vlastně památník padlým během první světové války. Původní návrh od slovinského architekta Josipa Plečnika byl jiný, stejně jako jeho umístění. A kolik to stálo usilí, aby byl pomník dokončen. Jenom monolity na výrobu obelisku byly vylomeny třikrát.

První pokus proběhl v roce 1923, kdy se začalo s přípravou vylomení obelisku v Mrákotínských kamenolomech. Byl vylomen žulový hranol o délce asi 20 metrů a váze 120 tun. Ve stejné době byl vylomen kvádr, který byl určen pro vytvoření mísy v Rajské zahradě. Vážil 70 tun. Transport však skončil ještě nedaleko lomu, protože praskl jistící kruh a hranol se rozlomil o kvádr mísy.

Druhý pokus proběhl v roce 1924. Avšak po vylomení se zjistilo, že kvádr není vhodný a proto se zahájilo vylamování třetího monolitu. K jeho vytěžení došlo v roce 1925. Jeho délka byla 15,6 m a hmotnost 112 tun. V tuto chvíli už Plečnik neuvažoval, že jej postaví v Rajské zahradě, ale přišel s umístěním na III. nádvoří. Jeho přeprava je nádherně zdokumentována v černobílém filmu Mrákotínský monolith. Finální úpravy trvaly déle než dva roky a obelisk byl slavnostně odhalen 28. října 1928.

Co všechno se vytvořilo ze zbytků prvního obelisku? Kdo financoval stavbu pomníku? Kdy byl skutečně instalován? A jak je spojeno místo umístění obelisku s posvátným pahorkem Žiži? Přijďte se courat po tajemném Pražském hradě, kde se dozvíte i další zajímavosti.

Krásné velikonoce

Přeji Všem krásné velikonce.

Sabina

Winternitzova vila – dům s příběhem

Winternitzova vila zvaná Béžová princezna

Poslední realizovaný dům Adolfa Loose a Karla Lhoty postavený v letech 1931-1932 pro rodinu právníka JUDr. Josefa Winternitze. Dům je podobný Müllerově vile, ale pouze v ústřední části domu, kde je využit Loosův raumplan. Ostatní pokoje jsou již menší. Přesto se do domu vešel i pokoj pro chůvu v nejvyšším patře a rodinu zahradníka a správce ve sklepních prostorech. Okolo domu je krásná zahrada, momentálně s rozkvetlými třešněmi.

Rodina JUDr. Winternitze dům užívala do roku 1941, kdy jej musela opustit a přestěhovat se do bytu na Starém Městě. Následně byla rodina transportována do koncentračního tábora, který přežila pouze manželka a dcera. JUDr. Winternitz a jeho syn Petr zemřeli v plynových komorách. Obě ženy se vrátily do Prahy, ale bohužel kvůli různým daním se už do vily nevrátily, neboť neměly na jejich úhradu. V restituci dům získaly až děti dcery Suzany, bohužel ani ona ani její matka se už tohoto nedočkaly.

Rodina Cysařová dům, který od války využívala mateřská školka, zrekonstruovala a otevřela veřejnosti. Vilu je možné navštívit v rámci komentovaných prohlídek nebo při různých kulturních akcích, které se zde konají.