Haasův dům

Detail schodiště v Haasově domě

Dům možná někteří starší pamatujete jako Dům koberců, dnes je zde obchod s oblečením. Dům si nechala postavit vídeňská firma Haas a synové v 70. letech 19. století, která prodávala právě již zmíněné koberce a potahové látky. A právě díky vzniku se pokládá za nejstarší obchodní dům v Praze.

Za obvodovými zdmi je ukryta vložená železná rekonstrukce, která umožnila maximální otevření vnitřních prostorů s přístupem denního světla velkými okny v průčelí. Nádherné schodiště je postaveno na ocelových nosnících a má nádherné litinové zábradlí.

A čím dalším byl obchodní dům unikátní? To si řekneme na courání po pasážích v sobotu 19. ledna.

Můstek – pozůstatky opevnění Starého Města

Pozůstatky mostního oblouku ve vestibulu stanice Můstek

Na křižovace ulic Na Můstku a Provaznické je vstup do vestibulu metra linky A. Přímo ve vestibulu se nachází jeden z mála volně přístupných pozůstatků středověkého opevnění Starého Města.

Jedná se o část konstrukce můstku přes příkop opevnění, který vedl k bráně Havelské. Byl částečně zděný, ale mostovka byla dřevěná, aby mohla být odstraněna v případě ohrožení.

Samotné opevnění bylo postaveno za vlády Václava I. ve 30. letech 13. století. a jednoduše se dá říct, že vedlo od Vltavy ulicí Revoluční, přes náměstí Republiky, ulicí Na Příkopě, 28. října a přes Národní třídu až k Vltavě.
Kudy přesněji vedlo opevnění, jak vypadalo, kolik mělo bran a další zajímavosti pro Vás chystám na courání po staroměstském opevnění v únoru a březnu. Přidáte se?

Couráme se po Novém Světě

Kdy? 27. ledna 2019 od 14.00 – 16.00

Roubenka U raka

O čem si budeme při courání povídat?
– o temné historii Černínského paláce
– o smutném příběhu o loretánských zvoncích
– o jediné roubence v centru Prahy
– o vraždě, která se dostala do seriálu Hříšní lidé města pražského
– o jedné z prvních dopravních nehod městské dopravy

Sraz na Loretánském náměstí u sochy Edvarda Beneše (tramvaj na Pohořelec a pak pěšky Loretánskou ulicí k Ministerstvu zahraničí).

Vstupenky: dospělí 100 Kč, děti 50 Kč

Závazné přihlášky, prosím, do emailu: couramese@gmail.com

Couráme se po pasážích – ZRUŠENO

Kdy? 19. ledna 2019 od 16:00 – 18:00

Budeme se courat po pasážích v centru Prahy a co se dozvíte?
– jak vzniklo slovo pasáž
– kde se nachází nejstarší obchodní dům v Praze
– proč není v Lucerně kluziště
– kde byla vyhlášená cukrárna
– o pasážích a reklamách
– čemu se říkalo Trafouš

Sraz je u vstupu do pasáže v budově České národní banky (pasáž Českého designu) z ulice Na Příkopech.

Vstupné: dospělý 100 Kč, dítě 50 Kč.

Závazné přihlášky na emailu: couramese@gmail.com

Betlém v kostele Panny Marie Andělské v klášteře kapucínů

Jesličky v kostele – ovečky na seně mají pravé ovčí rouno a bečí a Ježíšek je prozatím v jesličkách. Na Tři krále už bude sedět na klíně Panně Marii.

Dnes nás na prohlídce bylo pár a moc jsme si to užili. Ani fronta nebyla dlouhá. Tak akorát, abychom si pověděli informace o kapucínech i o samotném betlému a pak se prošli chodbou, kde jsou jesličky instalované. I ovečka nám zabečela 🙂

Betlém je přístupný až do Tří králů (6.1.2019) od 9.30 – 17.00.

A ještě pár informací o nádherném betlému.

Betlém vznikl v 18. století a byl vytvořen mnichem, který byl obeznámen s výrobou kašírovaných betlémů v okolí italské Neapole. Betlém prý tvořil 10 let.

V Čechách nemá betlém srovnání, jde o impozantní soubor 48 figur, v několika případech v téměř životní velikosti. Dvě pohyblivé ovečky ležící na seně (viz první fotografie) mají pravé ovčí rouno, které jim věnoval obdivovatel ze Slovenska. Malba v pozadí je ze starého betléma nalezeného v Hejnici na Liberecku.

Jak sochy vznikly? Hlava a ruce se vyřezaly ze dřeva. Zbytek těla tvoří dřevěná konstrukce, ke které se postupně přidával materiál – seno, sláma, sádra. Postavy pak byly oblečeny do vyřazených šlechtických šatů, které byly napuštěny klihovou vodou, aby zatvrdly.

Sochy mají životní velikost, sochy pastýřů mají až 175 cm.

Ostravské betlémy

Betlém v římskokatolickém farním kostele Panny Marie Královny v Ostravě – Mariánských Horách.
Dřevěný betlém s nádherným malovaným pozadím zasněžené vesničky se nachází v kostele Nanebevzetí Panny Marie v Ostravě – Třebovicích.
Dřevěný pohyblivý betlém z katedrály Božského Spasitele v Moravské Ostravě. Figurky jsou asi 55 cm vysoké a jsou dřevěné polychromované. Betlém se stále rozrůstá – mezi nové figurky patří třeba spáč, kterého probouzí půlnoční zvonění, sekáč připravující dřevo pro hořící oheň a harfistka. Autorkou nových figurek je paní Lidka Urbanová a do pohybu je uvedl její manžel František Urban.

O Vánocích…

Vánoce, Vánoce přicházejí, zpívejme přátelé, Vánoce, Vánoce přicházejí, šťastné a veselé.

Slova slavné vánoční písně od Jaromíra Vomáčky z roku 1962 evokuje spíš Vánoce jako oslavu konzumu. Pojďme se raději vrátit k úplným počátkům…

A jak to všechno začalo? Dá se říct, že pradávno. Tradice Vánoc mají své počátky v době pohanské. Tehdy byli lidé těsně spjati s přírodou. A koloběh v přírodě souvisí se slunečním cyklem. Zimní slunovrat byl pro lidi přirozený počátek roku – postupně přibývalo světlo, den se prodlužoval, slunce sílilo. Až rané křesťanství začalo tyto pohanské zvyky potlačovat tím, že své svátky soustředilo právě do období významných pohanských oslav. Ve 4. století n.l. papež Liberius prohlásil Vánoce za svátky připomínající Kristovo narození. Tento den stanovil na 25. prosince. Tím se mu podařilo vytlačit římské pohanské svátky zvané saturnálie a nahradil je křesťanskými svátky.

S tímto papežem jsou také spojeny první jesličky, které použili při vánoční mši v bazilice Santa Maria Maggiore v Římě. V kryptě kostela je vždy o Božím hodu vánočním vystavěno pět olivových prkének z betlémských jeslí, ve kterých byl podle legendy Ježíšek po narození uložen.

První betlém je spojen se svatým Františkem z Assisi, zakladateli řádu minoritů. O Vánocích roku 1223 postavil v lesní jeskyni u obce Greccio v Umbrii jesličky. Vystlal je senem a přivázal k nim oslíka a volka. U nás jsou první zprávy o jesličkách ze 14. století, kdy ve staroměstském kostele Panny Marie před Týnem bylo postaveno cosi na způsob betlémské jeskyně. Další rozkvět betlémů nastal s příchodem Jezuitů  v 16. století na naše území, kdy došlo k masovému šíření po celém našem území.

O nejstarším betlému v kostele Panny Marie Andělské a dalších slavných betlémech si budeme povídat na dalším courání, které se uskuteční ve čtvrtek 27. prosince od 15 hodin právě v tomto kostele kapucínů.

Věděli jste, že podle tradice by měl být Ježíšek do jesliček položen o svátku Narození páně, tedy 25. prosince, kdy se slaví Boží hod vánoční, a v den příchodu tří králů – 6. ledna – má již děťátko sedět Panně Marii na klíně?

Přeji všem klidné a pohodové Vánoce.

Zdroje:

Jaroslav Jarkovský, Příběh českých Vánoc

Dagmar Šottnerová, Lidové tradice

Praha Karla IV. – tip na výstavu

Když přijel Karel, tehdy ještě markrabě moravský, v roce 1333 do Prahy, našel ji ve špatném stavu. Když umíral v roce 1378 patřila Praha k největším středověkým městům. Říká se, že větší než Praha byla pouze Konstantinopole a Řím.

Schéma Nového Jeruzaléma projektovaná na Prahu

Výstava názorně ukazuje vývoj Prahy za vlády Karla IV. a život ve středověkém městě. Je interaktivní, má mnoho animovaných ukázek a videomappingů a budete se divit, kolik času uplynulo. Najednou si uvědomíte, že jen díky Karlovi IV. existují Václavské náměstí (tehdy Koňský trh), Vodičkova, Jindřišská a známé ulice Ječná a Žitná, které vedly od Karlova náměstí (tehdy Dobytčího trhu) k opevnění Prahy. A jak skončilo právě toto opevnění vybudované za jeho vlády? Dnes se po něm prohánějí tisíce aut a říkáme ji Magistrála.

Videomapping vývoje Starého a Nového města – na obrázku je vidět Staré město s osvětleným Staroměstským náměstím a Havelským městem. Dále jsou zde vidět osvětlené brány staroměstského opevnění, o kterých si budeme povídat na některé z dalších procházek.

Mystika, která je úzce spjata s dobou panování císaře Karla IV. je také součástí výstavy. Dozvíte se, jak to bylo s půdorysem Nového Města dle předlohy Nového Jeruzaléma a mystickým křížem nových kostelů vybudovaných na Novém Městě. 

Na konci je potom herna, kde si děti můžou vyzkoušet různé oblasti života ze středověku.  Pokud tedy budete chtít strávit vánoční čas jinde než u televize, tuto výstavu vřele doporučuji celé rodině.

Výstavu naleznete V domě U Zlatého prstenu, Týnská 630/6, Praha 1 – Staré Město a patří pod Muzeum hlavního města Prahy. Otevřeno je denně, kromě pondělí od 9-20 hodin. 

Vánoční otevírací doba muzea