Sousoší sv. Luitgardy je jedním z prvních děl Matyáše Bernard Brauna z roku 1710.
Matyáš Bernard Braun se narodil roku 1684 v Tyrolsku a sochařství studoval v Salzburku. Roku 1708 přichází do cisterciáckého kláštera v Plasích, kde svým uměním zaujal tamějšího opata Evžena Tylla. Roku 1710 je pověřuje vytvořením sochařského díla Sen sv. Luitgardy a Braun dostal za svou práci zaplaceno 1200 zlatých.
Kdo byla svatá Luitgarda? Luitgarda žila na přelomu 12. a 13. století. Pocházela z bohaté vlámské rodiny. Byla poslána na vychování do benediktinského kláštera. Už v sedmnácti letech měla mystické prožity a vidění. Na těle se jí otevírala stigmata. V jednom ze svých snů viděla Ježíše Krista, který ji ukázal ránu v boku. Následně ji přivinul ke své ráně, aby se z ní napila. Z této rány prýštil mocný proud síly a duchovní blaženosti. Tato intimní scéna je ztvárněna právě Braunem. Luitgarda se odmítla se stát abatyší a odešla do přísnějšího kláštera cisterciaček, kde se však hovořilo francouzsky a ona se zde nebyla schopna domluvit. Poslední roky svého života tedy strávila v mlčení a pokoře. K tomu ještě oslepla. Po dobu jednoho roku se připravovala na svou smrt a to duchovními cvičeními, které po ní chtěl Ježíš Kristus. Zemřela roku 1246 a u jejího hrobu se začaly dít zázraky. Svatá Luitgarda je dnes zemskou patronkou Flander.
Sen svaté Luitgardy je nejhodnotnějším dílem na Karlově mostě. Je to také tím, že sousoší tesal sám Matyáš Bernard Braun jako tzv. mistrovský kus. Měla být doporučením pro přijetí do cechu pražských řezbářů a dokladem k žádosti o udělení měšťanského práva. Asi se nebudeme divit, že mu bylo v roce 1711 bez námitek vyhověno. Svou dílnu měl na Novém Městě pražském, na Karlově náměstí. Tam taktéž 16.2.1738 umírá a je pohřben v kostele sv. Štěpána.
Socha na Karlově mostě není originálem. Ten se dnes nachází v Lapidáriu Národního muzea. Kopie je z roku 1995 a je dílem B. Raka a J. Nováka.
Pokud Vás zajímá historie Karlova mostu a jednotlivých sousoší, přidejte se ke mně na ranní vycházku po Karlově mostě. Stále věřím, že pandemii úspěšně překonáme a budeme se moci k vycházkám brzy vrátit. Držte se! Budu také ráda, když mi napíšete, kterou sochu na Karlově mostě máte rádi.