Pasáž Světozor

Pasáž Světozor s reklamní vitráží na elektrotechnické závody Tesla

Pasáž Světozor, která nám zkracuje cestu z Vodičkovy ulice do Františkánské zahrady nebo na Václavské náměstí přes pasáž Alfa, vznikla v roce 1947 podle návrhu architektů Jaroslava a Karla Fišerů. Jako jedna z mála pasáží nevznikla přímo jako součást navrhované budovy, ale byla do paláce Ligna (původně palác České banky) vbudovaná dodatečně.

Samotný palác České banky vznikl mezi lety 1914-1918 ve formách doznívající secese a nastupující moderny. Architektem byl Osvald Polívka a fasádu navrhl Josef Sakař.

Pasáž je dvoupatrová s otevřeným ochozem, který probíhá v mírném oblouku pod střešním světlíkem. Hlavním použitým materiálem je, na rozdíl od starších pasáží, ocel. Ta se použila na výkladce, ale také na oplechování ochozu.

To, co všechny oslovuje na první pohled, je barevná vitráž u vstupu do Františkánské zahrady. Jedná se o reklamu pro elektrotechnický závod Tesla podle návrhu malíře Františka Hudečka.

Jak to bylo s kinem Světozor? Kdy hostilo slavný Kinoautomat? A další informace, nejen o pasáži Světozor, se dozvíte na Courání po pasážích.

Pasáž Koruna

Skleněný strop v pasáži Koruna

Na místě dnešní pasáže Koruna stávaly tři domy. Jejich původ sahal až doby založení Nového Města ve 14. století. Domy se nazývaly U Špinků, U Řemenářů a U Subitánů. V domě U Špinků se nacházela proslulá Vídeňská kavárna, kde se prý nacházel první kulečníkový stůl v Praze. Všechny musely ustoupit výstavbě nové budovy nazvané Palác Koruna. Jediná stavba, která odolala byl tzv. Haasův dům, který byl palácem obestavěn.

Stavba probíhala v letech 1912-1914. Architektem stavby byl Antonín Pfeiffer (žák Jana Kotěry) a budovu navrhl ve stylu vrcholné secese. Stavbu financovala První česká všeobecná akciová společnost pro pojišťování na život a stavěla ji stavební společnost Matěje Blechy.

Jednalo se o multifunkční budovu. Kromě kanceláří pojišťovny se zde nacházelo kino, lázně i proslulý automat Koruna.

Nádherné skleněné zastřešení (viz fotografie) pasáže nebylo jenom dekorační. Kopule sloužila také k větrání a v případě požáru i k odvodu kouře.

Jak fungoval původní automat? Kde se nacházel v budově bazén? Odpovědi na tyto otázky i další informace k pasáži Koruna se dozvíte na Courání po pasážích. Těším se na Vás již zítra v sobotu 23.2. ve 16 hodin v pasáži ČNB.

Pasáž České národní banky

Pasáž Českého designu v budově České národní banky

Pasáž České národní banky, dnes Pasáž českého designum, je funkcionalistická pasáž, která byla postavena v rámci stavby rozsáhlé budovy Živnostenské banky, tehdejší největší a nejsilnější banky u nás. Budova se stavěla v letech 1929-1939 podle návrhu architekta Františka Roitha. Pasáž v budově si vyžádal Magistrát hlavního města Prahy jako komunikaci mezi centrem města a hlavním nádražím, která měla odlehčit úzké Senovážné uličce.

Samotná pasáž má proti ostatním v centru města jednu nevýhodu. Není zde mnoho prodejních prostor, protože jednu stranu tvoří pouze výkladce. Ty dnes používají designéři a umělci k prezentaci svých výrobků. Prostor oživují lavičky – lodičky z tvůrčí dílny architekta Ondřeje Kamenického. Dnes jsou doplněné o díla afrických sochařů z umělecké komunity Tengenege v Zimbabwe.

Courání po pasážích se blíží a já na Vás budu čekat právě v této nádherné pasáži na jedné z těchto laviček. Těším se na Vás.

Pasáž Lucerna

Hlavní hala pasáže obložená mramorem

Pasáž Lucerna je jednou z prvních moderních pasáží v Praze, kterou postavil v letech 1906-1919 významný pražský stavitel Vácslav Havel, dědeček našeho bývalého prezidenta. Lucernu stavěl Havel jako svůj odkaz. Stavěla se na tři etapy podle toho, jak se stavitel dostával k pozemkům. První část byla do Vodičkovy ulice a poslední část do ulice Štěpánské. Jako poslední byl otevřen velký sál v roce 1920. Při návštěvě pak můžete hledat, kde se všude objevuje motiv Lucerny.

Jak vznikl název Lucerna? Co je na stavbě Lucerny unikátní? A proč není v Lucerně kluziště? Toto a mnoho dalšího se dozvíte na našem courání po pasážích. Připojte se k nám už v sobotu 19. ledna od 16 hodin.

Couráme se po pasážích

Haasův dům

Detail schodiště v Haasově domě

Dům možná někteří starší pamatujete jako Dům koberců, dnes je zde obchod s oblečením. Dům si nechala postavit vídeňská firma Haas a synové v 70. letech 19. století, která prodávala právě již zmíněné koberce a potahové látky. A právě díky vzniku se pokládá za nejstarší obchodní dům v Praze.

Za obvodovými zdmi je ukryta vložená železná rekonstrukce, která umožnila maximální otevření vnitřních prostorů s přístupem denního světla velkými okny v průčelí. Nádherné schodiště je postaveno na ocelových nosnících a má nádherné litinové zábradlí.

A čím dalším byl obchodní dům unikátní? To si řekneme na courání po pasážích v sobotu 19. ledna.

Šupichovy domy

Secesní maskaron v pasáži Rokoko

Už jste o nich slyšeli? Ne? A přitom se nachází všem na očích přímo v centru města na Václavském náměstí. Pro nezasvěcené se jeden z domů nazývá palác Rokoko a nachází se zde jedna z nejkrásnějších pasáží v centru Prahy s nádhernou secesní výzdobou.

Palác Rokoko je součástí stavby tří multifunkčních domů, nacházejících se na nároží Štěpánské a Václavského náměstí. Komplex byl postaven v letech 1911-1915 významnou stavební společností té doby a to firmou Matěje Blechy, podle návrhů architekta Emila Králíčka. Jedním z vlastníků byl pražský advokát JUDr. Josef Šupich, od kterého se odvozuje jméno domu.

Nádhernou pasáží Rokoko a mnoha dalšími se projdeme při dalším couráním. Přidáte se?