Čertovy kameny na Vyšehradě

Čertovy kameny na Vyšehradě v Karlachových sadech

Tajemné kamenné stély opřené o sebe vzbuzují stále velké emoce. Občas u kamenů potkáte podivíny, kteří čerpají z kamenů pozitivní energii. Za slunných dní kameny vydávají lehký zápach síry, takže je jiní považují za dílo ďáblovo.

A realita? Kameny samotné váží 2,5 tuny a měří dohromady téměř šest metrů. Jsou z horniny zvané granodiorit, kamene blízkého žule. Do roku 1787 byly umístěny v bazilice, následně byly přesunuty na hřbitov a finálně v roce 1888 je dělostřelci přenesli na současné místo, kde původně stála strážnice. Má se jednat o pohanský časoměrný sloup, případně překlad z kostela, který se rozlomil.

Na našem courání po Vyšehradě pro děti nás však budou zajímat pověsti o čertovi Zardanovi, který prý kamenný sloup přinesl z italského Říma z chrámu Santa Maria in Trastevere. Ale tento příběh si však povíme až na našem Courání po Vyšehradě pro děti a rodiče. Tak přijďte! Budeme si vykládat pověsti, budeme hledat odpovědi na otázky a také vás čeká náročný samostatný úkol! Těším se na Vás.

Jindřišská věž

Jindřišská věž

Jindřišská věž vlastně není jen věž, je to samostatná zvonice kostela sv. Jindřicha a sv. Kunhuty postavená v 15. století v gotickém stylu. Ve zvonici byly umístěny tři zvony, z nichž se zachoval ten nejstarší a to zvon Marie z roku 1518. Zvonice prošla v průběhu doby mnoha peripetiemi, ničily ji vojska nebo přírodní živly (vichřice odnesla v 19. století střechu zvonice).

V 19. století proběhla neogotická přestavba podle plánů Josefa Mockera, díky níž se z věže stala nejvyšší volně stojící zvonice v Praze s výškou 65,7 metru.

Poslední přestavba proběhla v roce 2001, kdy došlo k vestavbě nových pater a výtahu bez toho, aby tato vnitřní vestavba byla nějak spojena s tou vnější. Říká se, že je to vestavba věže ve věži. Na krovu je umístěna zvonohra s deseti zvony z dílny pana Manouška, která má v repertoáru 1152 melodií a kterou si můžete nechat zahrát.

Máte tedy možnost vyjet výtahem až na půdu do 10. patra, odkud je krásná vyhlídka na Prahu, nechat si zahrát píseň od zvonohry a pak pomalu scházet zpět do přízemí a prohlédnout si ostatní patra, v některých bývají zajímavé výstavy. A pokud budete mít štěstí, budete na věži úplně sami!

Open House – den 2

Románsko-gotické sklepy domu U kamenného zvonu

Dnes jsem vyrazila již dopoledne a hned jsem skočila do sklepů domu U kamenného zvonu. Románsko-gotické sklepy jsou ohromující a připomínají, že středověká Praha ležela výrazně níže než dnes.

Arkády renesančního domu U dvou zlatých medvídků

Druhá zastávka byla nedaleko v domě U dvou zlatých medvídků, o kterém Vám vyprávím v Courání po renesenančním Starém Městě. Doposud jsem neměla možnost si renesanční nádvoří prohlednout. Až dnes.

Kostel sv. Anny, dnes Pražská křižovatka

Třetí zastávka byla v kostele sv. Anny, který dnes spravuje Pražská křižovatka. O něm Vám vyprávím v Courání po komendách a klášterech Starého Města. Provedl nás skvěle připravený průvodce, takže jsme dostali detailní informace o dominikánkách, templářích, ale také o klenbě kostela, zrestaurovaných freskách a dalších zajímavostech.

Areál Akademie věd

Čtvrtá zastávka byla v budově Akademie věd v ulici Na Perštýně, která sídlí v budovách U Vocílků a U Sladkých. Prohlédli jsme si s průvodkyní celý komplex, včetně vyhlídky na Prahu z altánu na střeše budovy. Také jsme vyhlédli z okna, ze kterého visí Viselec od Davida Černého.

Reprezentační prostory bankovního domu Petschků

Pátá zastávka byla v již mnohokrát zmíněném bankovním Petschkově paláci, který je dnes sídlem Ministerstva obchodu a průmyslu. Tady je prohlídka náročnější, trvá celou hodinu. S průvodcem jsme prošli památník, bývalou Pečkárnu, reprezentační prostory a finálně jsme sešli do trezorů.

Vyhlídka ze střechy paláce Metro, který stojí v místech staroměstského opevnění a krásně navazuje na obě věže, které nám dodnes zůstaly.

Následovala krátká zastávka v paláci Lucerna, otevřený byl už bohužel pouze Mramorový sál. Takže jsem pokračovala do paláce Metro, kde mě nejprve čekal úžasný výhled ze střechy paláce a následně návštěva zázemí divadla Image. Výhledem ze střechy si můžete krásně spojit linii bývalého staroměstského opevnění, protože palác Metro byl vybudován přímo na bývalém opevnění a krásně navazuje na pozůstatky dvou věží, které se do dnešních dnů zachovaly.

Víc jsem dnes bohužel nestihla. A co Vy, kam jste se v rámci Open House podívali a co nám doporučíte k návštěvě příští rok? Těším se na Vaše tipy!

Pasáž Adria

Interiér pasáže v paláci Adria

Stavba paláce Adria byla jednou z několika domů, které si stavěly pojišťovací společnosti v první třetině 20. století. Tyto stavby byly opravdu nádherné a luxusní, protože společnosti měly dostatek finančních prostředků na jejich stavbu a výzdobu.

Pojišťovna Adriatica di Sicurtá vznikla v roce 1838 v Terstu a za ní stála banka Adriatico banco di Assicurazioni. Měla pobočky v celé Rakousko-Uherské monarchii, takže Praha nemohla chybět. Mimochodem pojišťovna nezanikla, ale je dnes součástí skupiny Allianz.

V letech 1922-25 si nechala postavit palác Adrii podle projektu architektů Pavla Janáka a Josefa Zascheho. Ten měl na starost hlavně dispoziční řešení a dekoraci pasáže a podle Janáka bylo postaveno průčelí s geometrickými ornamenty ve stylu národního dekorativismu. Na výzdobě budovy pracovali významní umělci Otta Gutfreund, Karel Dvořák a Bohumil Kafka. Monumentální dílo „ADRIE“ od Jana Štursy, umístěné směrem do Národní třídy, je největší galvanoplastické sousoší na světě.

Jak se využívala výzdoba pasáže k reklamě? Jak se o budově vyjádřil slavný Le Corbusier? Přijďte se courat po pasážích ve středu 8. května 2019 a dozvíte se další zajímavosti, které se pojí s pražskými pasážemi.

Couráme se po pasážích

Kdy? 23.června 2019 od 14 hodin

Pasáž ČNB

Budeme se courat po pasážích v centru Prahy a co se dozvíte?

  • jak vzniklo slovo pasáž
  • která z pasáží je nejstarší a proč se jí říkalo Malý bazar
  • kde stál hotel Modrá hvězda
  • kde se nachází nejstarší obchodní dům v Praze
  • kde sídlila firma Inwald, která dodávala sklo do pasáží
  • proč není v Lucerně kluziště
  • kam se chodilo do cukrárny
  • jak souvisí pasáže s reklamou
  • jak hodnotil palác Adria slavný architekt Le Corbusier

Sraz je u vstupu do pasáže v budově České národní banky (pasáž Českého designu) z ulice Na Příkopech.

Délka courání bude minimálně 1,5 hodiny a pak můžeme pokračovat třeba na kávu…

Cena vstupenky zakoupené v předprodeji je 120 Kč pro dospělého a 70 Kč pro dítě od 6-15 let.

V případě volného místa je možné zakoupit vstupenku na místě za 150 Kč.

Vstupenky na GOOUT.

Couráme se po Vyšehradě pro děti a jejich rodiče

Kdy? 1. června 2019 od 14 hodin

Ctirad a Šárka od Josefa Václava Myslbeka

Vydáme se na courání po bájném Vyšehradu, po stopách mýtů a pověstí spojených s počátky našeho státu. Naše povídání spojíme i s úkoly, které děti budou plnit a za které je čeká na konci sladká odměna a diplom.

A o čem si budeme povídat?

  • o Krokovi a jeho třech dcerách
  • odkud skočil Šemík do Vltavy a kde je jeho hrob
  • kde lovil silák Bivoj divočáky
  • o dívčí válce
  • o tajemné pokladu a rytířích, kteří se zde ukrývají
  • o čertových sloupech

Délka courání bude okolo 1,5 hodiny a když bude krásné počasí, vemte si deky a malé občerstvení, uděláme si piknik na hradbách.

SRAZ: Před stanicí Vyšehrad metra C směrem ke Kongresovému centru

Cena při zakoupení vstupenky v předstihu 120 Kč.

V případě volného místa je možné zakoupit vstupenku na místě za 150 Kč.

Vstupenky: GOOUT

Chodíte za Tadeáškem?

Svatý František Serafinský nebo Svatý František z Assisi od sochaře Františka Preisse

Vedle obrovského chrámu konzumu na náměstí Republiky stojí malý kostelík sv. Josefa a při něm se nalézá konvent kapucínů. Druhý pražský kapucínský klášter nechal zbudovat Ferdinand II. Nákup pozemků pro klášter financoval hlavně baron Gerard z Questenberka. Nový kostel s klášterem byl vysvěcen roku 1653. Josef II. klášter zrušil roku 1786 a byla zde zřízena kasárna. Ty zde vydržela až do 90. let minulého století.

Kostel sv. Josefa se však zachoval. Nový klášter byl vybudován v sousedství kostela a od roku 1992 zde působí komunita kapucínů.

Před vstupem do kostela se nacházejí v nikách dvě sochy – jedna socha je od sochaře Františka Preisse sv. František Serafinský, který se původně nacházel na Karlově mostě a socha sv. Jana Nepomuckého. Ve dvoře se pak nachází socha sv. Judy Tadeáše, kterého všichni znají jako „Tadeáška“. K němu chodí lidé se svými přáními, které jim prý pomáhá plnit.

Proč zmizela socha sv. Františka z Karlova mostu? Jak je spojena píseň Kde domov můj s místními kasárnami? A čím se liší kapucíni od minoritů a observantů? A jak poznáte františkána? Přijďte se courat po komendách a klášterech v sobotu 27. dubna.

Pasáž Světozor

Pasáž Světozor s reklamní vitráží na elektrotechnické závody Tesla

Pasáž Světozor, která nám zkracuje cestu z Vodičkovy ulice do Františkánské zahrady nebo na Václavské náměstí přes pasáž Alfa, vznikla v roce 1947 podle návrhu architektů Jaroslava a Karla Fišerů. Jako jedna z mála pasáží nevznikla přímo jako součást navrhované budovy, ale byla do paláce Ligna (původně palác České banky) vbudovaná dodatečně.

Samotný palác České banky vznikl mezi lety 1914-1918 ve formách doznívající secese a nastupující moderny. Architektem byl Osvald Polívka a fasádu navrhl Josef Sakař.

Pasáž je dvoupatrová s otevřeným ochozem, který probíhá v mírném oblouku pod střešním světlíkem. Hlavním použitým materiálem je, na rozdíl od starších pasáží, ocel. Ta se použila na výkladce, ale také na oplechování ochozu.

To, co všechny oslovuje na první pohled, je barevná vitráž u vstupu do Františkánské zahrady. Jedná se o reklamu pro elektrotechnický závod Tesla podle návrhu malíře Františka Hudečka.

Jak to bylo s kinem Světozor? Kdy hostilo slavný Kinoautomat? A další informace, nejen o pasáži Světozor, se dozvíte na Courání po pasážích.

Pasáž Koruna

Skleněný strop v pasáži Koruna

Na místě dnešní pasáže Koruna stávaly tři domy. Jejich původ sahal až doby založení Nového Města ve 14. století. Domy se nazývaly U Špinků, U Řemenářů a U Subitánů. V domě U Špinků se nacházela proslulá Vídeňská kavárna, kde se prý nacházel první kulečníkový stůl v Praze. Všechny musely ustoupit výstavbě nové budovy nazvané Palác Koruna. Jediná stavba, která odolala byl tzv. Haasův dům, který byl palácem obestavěn.

Stavba probíhala v letech 1912-1914. Architektem stavby byl Antonín Pfeiffer (žák Jana Kotěry) a budovu navrhl ve stylu vrcholné secese. Stavbu financovala První česká všeobecná akciová společnost pro pojišťování na život a stavěla ji stavební společnost Matěje Blechy.

Jednalo se o multifunkční budovu. Kromě kanceláří pojišťovny se zde nacházelo kino, lázně i proslulý automat Koruna.

Nádherné skleněné zastřešení (viz fotografie) pasáže nebylo jenom dekorační. Kopule sloužila také k větrání a v případě požáru i k odvodu kouře.

Jak fungoval původní automat? Kde se nacházel v budově bazén? Odpovědi na tyto otázky i další informace k pasáži Koruna se dozvíte na Courání po pasážích. Těším se na Vás již zítra v sobotu 23.2. ve 16 hodin v pasáži ČNB.

Pasáž České národní banky

Pasáž Českého designu v budově České národní banky

Pasáž České národní banky, dnes Pasáž českého designum, je funkcionalistická pasáž, která byla postavena v rámci stavby rozsáhlé budovy Živnostenské banky, tehdejší největší a nejsilnější banky u nás. Budova se stavěla v letech 1929-1939 podle návrhu architekta Františka Roitha. Pasáž v budově si vyžádal Magistrát hlavního města Prahy jako komunikaci mezi centrem města a hlavním nádražím, která měla odlehčit úzké Senovážné uličce.

Samotná pasáž má proti ostatním v centru města jednu nevýhodu. Není zde mnoho prodejních prostor, protože jednu stranu tvoří pouze výkladce. Ty dnes používají designéři a umělci k prezentaci svých výrobků. Prostor oživují lavičky – lodičky z tvůrčí dílny architekta Ondřeje Kamenického. Dnes jsou doplněné o díla afrických sochařů z umělecké komunity Tengenege v Zimbabwe.

Courání po pasážích se blíží a já na Vás budu čekat právě v této nádherné pasáži na jedné z těchto laviček. Těším se na Vás.