Tato zajímavá věta uvádí výstavu, kterou momentálně můžete navštívit v Klementinu. Pro milovníky knihy Průvodce pražskou archeologií od Archeologického ústavu Akademie věd České republiky je to rozšíření informací ohledně vykopávek provedených v areálu Klementina.
Způsobem dokumentace podobný výše zmíněné knize se dozvíte informace o pohřebišti, které se zde nacházelo, o kostelu sv. Martina Menšího a hlavně o klášteře a o církevních stavbách, které se tady nacházely v době využívání oblasti bratry kazateli – dominikány. Ti přišli na strategické místo u Juditina mostu u kostela sv. Klimenta ve 13. století a poslední z nich opustili areál v roce 1556, kdy byl areál předán jezuitům.
Součástí jsou také předměty, které byly v rámci archeologických prací nalezeny a také model areálu.
Výstavu doporučuji všem zájemcům o historii.
Kdy? do 10. listopadu 2019 (úterý-neděle 10:30 – 18:00)
Kde? Galerie Klementinum (vstup z Mariánského náměstí, za vrátnicí doleva)
Astronomická věž v areálu Klementina je dnes vyhlídkovou věží a neslouží k původnímu účelu – astronomickým pozorováním.
Věž byla postavena v roce 1722 v rámci rozšíření Klementina. Autorství nebylo potvrzeno, ale spekuluje se o Františkovi Maxmiliánovi Kaňkovi nebo dokonce o Kyliánu Ignáci Dientzenhoferovi. Úpravy věže následně prováděl Dientzenhoferův zeť Anselmo Lurago. Původně sloužila ke stejnému účelu jako dnes, byla pouze vyhlídkovou věží. Změna nastala s příchodem Josepha Steplinga, jezuitského kněze, fyzika, matematika a astronoma, který zde zahájil astronomická pozorování. V letech 1751-1752 zde zřídil astronomickou observatoř, která zde fungovala až do roku 1938, kdy se pozorování přesunula do Ondřejova a na Petřín.
Věž je vysoká 68 metrů, ochoz je ve výšce 52 metrů, na který vede 172 schodů. Na vrcholu byla umístěna socha Atlanta nesoucího nebeskou sféru z dílny Matyáše Bernarda Brauna.
Podvečerní vyhlídka z astronomické věže Klementina
Ve věži je umístěna také Merediánová síň. Zde se od roku 1842-1928 pomocí slunečního paprsku určovalo poledne. Z ochozu věže se pak dávalo mávnutím praporu polední znamení. V letech 1891-1926 po mávnutí následoval ještě výstřel z děla z bašty Máří Magdalény, s malou přestávkou v období 1. světové války. Poslední výstřel padl 15. února 1926.
Meteorologická pozování jsou zde systematicky zaznamenávána od roku 1775, což z nich činí nejdelší souvislou řadu pozorování ve střední Evropě. Dnes už se pozorování na věži nekonají, zařízení bylo přeneseno na jiné místo v rámci areálu.
Zajděte se někdy podívat na krásnou vyhlídku z netradičního místa. V rámci prohlídky se podíváte nejen do Merediánové síně, ale také nahlédnete do nejkrásnějšího knihovního sálu u nás – barokní knihovny.
Na místě nynější sochy stávalo sousoší sv. Ignáce z Loyoly, jehož donátorem byla Novoměstská jezuitská kolej. Při povodni v roce 1890 bylo toto sousoší strženo do Vltavy. Dnes můžeme najít originál v Lapidáriu Národního muzea.
Nové sousoší vzniklo k desátému výročí vzniku republiky a donátorem díla se stalo Ministerstvo školství. Tímto se socha stala jedinou, která byla financována ze státních prostředků. Autorem sousoší byl sochař Karel Dvořák, profesor vysoké školy uměleckoprůmyslové. Studoval u Josefa Václava Myslbek a Jana Štursy. Je autorem pomníku padlých na pařížském hřbitově Père-Lachaise a sochy Edvarda Beneše na Loretánském náměstí.
Sousoší zobrazuje svaté bratry Cyrila (Konstantina) a Metoděje (Michala), soluňské bratry, kteří působili nejprve jako misionáři na Krymu, odkud přinesli ostatky sv. Klementa. V 9. století působili na Velké Moravě, kde připravili bohoslužebné knihy ve slovanském jazyce. Slovanská liturgie musela být schválena papažem, takže se oba bratři vydali do Říma. Cyril bohužel v Římě zemřel. Metoděj se vrátil na Moravu, kde působil jako arcibiskup pro Velkou Moravu a Panonii. V roce 885 zemřel a pohřben byl na Velehradě.
Svatý Metoděj je v sousoší zobrazen jako kazatel se zdviženou rukou, zatímco svatý Cyril přináší knihu a kostel. Pod nimi stojí zástupci Velké Moravy.
Chcete se dozvědět o sochách na Karlově mostě více? Pak neváhejte a připojte se ke mě v sobotu 14.září v 7 hodin ráno a vychutnejte si procházku po Karlově mostě bez zástupů turistů. A kdo bude mít zájem, budeme pokračovat na snídani do Café Louvre.
Vyhlídka z Křížovnického náměstí na panorama Pražského hradu a Karlova mostu
Pojďme se projít po ranním Karlově mostě bez davů turistů. Povíme se o obou mosteckých věžích a mystériích s nimi spojenými a samozřejmě o sochách na mostě.
Co se dozvíte?
o slavném slunovratovém mystériu
o tajemných poselstvích ukrytých na Staroměstské mostecké věži
o tajemném reliéfu v Juditině věži
o historii kamenného mostu
jak to bylo skutečně s Janem Nepomuckým
o sochách na mostě
Sraz: Křížovnické náměstí u sochy Karla IV.
Délka courání bude okolo 1,5 hodiny a pak můžeme pokračovat třeba na ranní kávu…
Cena při zakoupení vstupenky v předprodeji je 120 Kč pro dospělého a 70 Kč pro dítě od 6-15 let.
V případě volného místa je možné zakoupit vstupenku na místě za 150 Kč.
Palác u Stýblů byl vybudován rodinou nakladatelů a knihkupců, kteří se v tomto domě usadili v 19. století. Architektonické řešení paláce je od architektů Ludvíka Kysely a Jana Jarolíma z let 1926-1929.
Moderní železobetonová stavba, která spojuje Václavské náměstí s Františkánskou zahradou plnila mnoho funkcí. Byly zde byty orientované do zahrady, kanceláře, restaurace, kavárny, obchody i kino. Pasáž je postavená na výšku dvou pater a v horní části je prosklená, takže návštěvníci kavárny i restaurace měli krásný výhled. V nejširší partii umístili kiosek, který je zde dodnes.
Nejznámnější bylo kino Alfa, které bylo schopno pojmout až tisíc lidí. Jako první v republice bylo kino v šedesátých letech vybaveno širokoúhlým formátem Cinema Scope. A v sedmdesátých letech přešlo kino na 70 mm formát a zvukový systém Dolby Stereo. Patřilo k nejmodernějším kinům. Bohužel skončilo svou činnost v roce 1994, stejně jako divadlo Semafor, které sídlilo v přístavbě.
A pokud Vás pasáže zajímají, přijďte se s námi courat po pasážích v neděli 23. června. Dozvíte se mnoho jiných zajímavostí.
O postavení Nové brány rozhodl král Vladislav II. Jagellonský, který v té době sídlil ve vedlejším Králově dvoře. Základní kámen byl položen roku 1475. Stavba byla financována z pokladny Starého Města pražského, protože král si rozhodl, ale měl obrovské výdaje s opravami Pražského hradu.
Stavitelem byl nejprve jmenován místní stavitel Václav, ale již roku 1478 přebírá stavbu stavebník a kameník Matěj Rejsek z Prostějova. Nová brána nahradila původní bránu sv. Ambrože, které si říkalo nejprve Horská, protože vedla na Kutnou Horu, později Odraná, kvůli jejímu smutnému stavu.
Přes Novou bránu měl vstupovat na území Starého Města pražského korunovační průvod českých králů, takže vlastně započínala slavnou Korunovační či Královskou cestu, která končila na Pražském hradě v chrámu sv. Víta.
Bohužel brána zůstala po přestěhování krále na Pražský hrad v roce 1484 nedokončená a od konce 17. století sloužila jako skladiště střelného prachu. Od té doby se nazývá Prašnou. Dnešní stav pochází z přestavby z 19. století pod taktovkou Josefa Mockera a je přestavěna v pseudogotickém stylu.
Projdeme si část od Můstku přes Perlovou ulici, ulici Na Pernštýně, Bartolomějskou, Karoliny Světlé, Křížovnické náměstí a courání ukončíme u Kaprovy ulice.
Co se na courání dozvíte?
o vzniku Starého Města – rychlé opáčko z I. části
kudy vedlo staroměstské opevnění a jak vypadalo
kde stály brány a fortny
proč se říká kostelům „ve zdi“
o jediném řádu, který má má kořeny v Čechách
o prvním kamenném mostě
o nejkrásnější mostecké věži
o zmizelých kostelech
Sraz: V ulici Provaznická u vchodu do metra, naproti restaurace Provaznice.
Vstupné na místě: dospělý 100 Kč, dítě 50 Kč.
Délka courání bude okolo 1,5 hodiny a pak můžeme pokračovat třeba na kávu nebo na pivo…
Cena při zakoupení vstupenky v předprodeji je 120 Kč pro dospělého a 70 Kč pro dítě od 6-15 let.
V případě volného místa je možné zakoupit vstupenku na místě za 150 Kč.
