Couráme se po pasážích

Kdy? 15. 12. 2019 ve 14,00 hodin

Budeme se courat po pasážích v centru Prahy a co se dozvíte?

  • jak vzniklo slovo pasáž
  • která z pasáží je nejstarší a proč se jí říkalo Malý bazar
  • kde stál hotel Modrá hvězda
  • kde se nachází nejstarší obchodní dům v Praze
  • kde sídlila firma Inwald, která dodávala sklo do pasáží
  • proč není v Lucerně kluziště
  • kam se chodilo do cukrárny
  • jak souvisí pasáže s reklamou
  • jak hodnotil palác Adria slavný architekt Le Corbusier

Sraz je u vstupu do pasáže v budově České národní banky (pasáž Českého designu) z ulice Na Příkopech.

Délka courání bude minimálně 1,5 hodiny a pak můžeme pokračovat třeba na kávu…

Cena vstupenky zakoupené v předprodeji je 120 Kč pro dospělého a 70 Kč pro dítě od 6-15 let.

V případě volného místa je možné zakoupit vstupenku na místě za 150 Kč.

Vstupenky na GOOUT.

Slavín – Ač zemřeli, ještě mluví

Na vyšehradském hřbitově se nachází hrobka Slavín. Má představovat český pantheon – společné místo odpočinku vynikajících českých osobností.

Stavbu inicioval vyšehradský probošt Mikuláš Karlach a financoval ji Petr Mikuláš Fischer, smíchovský starosta a velkoobchodník se dřevem. Ten ji následně věnoval do užívání spolku Svatobor. Architektem pomníku je Antonín Wiehl a stavba se stavěla v letech 1889-1893. Bohužel hrobka nebyla vhodná k pohřbívání, byla vlhká, takže Wiehl musel udělat ještě další úpravy. Výzdoba je z rukou sochaře Josefa Maudera. Na sarkofágu sedí socha Génia vlasti a po stranách Vlast truchlící a Vlast jásající. Bronzový kříž s ukřižovaným Ježíšem je prací sochaře Václava Levého. A protože došly peníze, krypta byla dokončena až ve 20. letech 20. století pod vedením Josefa Fanty, ale podle plánů Antonína Wiehla.

Nápis „Ač zemřeli, ještě mluví“ je mottem darovací listiny Petra Fischera.

Jako první v hrobce spočinulo v roce 1901 tělo Julia Zeyera a jako poslední sem byl uložen v roce 2013 Karel Höger. Je zde celkem 44 kobek. Ve 41 jsou umístění jednotlivci a ve dvou kobkách je 14 uren. Celkem je zde tedy pohřbeno 55 osobností a zbývá volná poslední kobka, kde lze umístit až osm uren. V tuto chvíli však spolek Svatobor nemá v úmyslu další pohřby do Slavína.

Vyšehradský hřbitov se Slavínem stojí za prohlídku. Není rozlehlý, takže jej můžete projít hezky křížem krážem. A kromě slavných osobností uložených na Slavíně, můžete navštívit hroby ostatních známých osobností, které zde odpočívají např. Waldemar Matuška, Vlasta Burian, Jan Neruda, Božena Němcová, Bedřich Smetana, Antonín Dvořák a mnoho dalších.

Prozatím se na vyšehradský hřbitov dostanete se mnou pouze na dětských prohlídkách, ale plánuji courání po Vyšehradě v odpoledních hodinách, abychom se spolu na hřbitov podívali a pověděli si další zajímavosti.

Bazilika sv. Petra a Pavla na Vyšehradě

Bazilika sv. Petra a Pavla po neogotické přestavbě v 19. a 20. století

Bazalika sv. Petra a Pavla byla založena knížetem Vratislavem II. okolo roku 1070. Později byla ještě rozšířena knížetem Soběslavem. Velká přestavba v gotickém stylu proběhla za vlády Karla IV. ve 14. století. Po husitských válkách byl kostel poškozen a neudržovaný chátral, takže musel být opraven. V 16. století byla provedena rekonstrukce kostela v renesančním stylu podle plánů významného italského architekta působícího v Praze Ulrica Aostalliho de Salla.

Velká přestavba proběhla v 18. století, kdy byl kostel zbarokizován podle projektu Jana Blažeje Santiniho-Aichela a stavbu realizoval František Maxmilián Kaňka. Tehdy byla odstraněna gotická klenba a nahrazena kupolemi. Na novém zaklenutí se podílel i významný architekt Carlo Antonio Canevalle.

Kostel, tak jak jej známe dnes, získal pseudogotickou podobu díky architektovi Josefu Mockerovi. Přestavbu dokončil po jeho smrti architekt František Mikše, který vytvořil obě kostelní věže vysoké 58 metrů. Ve štítu kostela jsou sochy patronů sv. Petra a Pavla, dvou andělů a Krista uprostřed, které byly vytvořené podle návrhu Štěpána Zálešáka. Na fasádě také zaujmou mozaiky sv. Cyrila a Metoděje vytvořené podle návrhu akademického malíře Antonína Krisana společností Solerti z Mnichova.

O chrámu můžeme s klidem tvrdit, že stavba prošla všemi historickými styly – od románského, gotického, renesančního a barokního, aby ji nakonec byla vrácena gotická podoba. Tento významný církevní stánek získal v roce 2003 titul basilica minor a to přímo od papeže Jana Pavla II.

V bazilice je uchováván obraz Vyšehradské madony. Jaký příběh se s obrazem váže? Jaká další významná památka se zde ještě nachází? Pojďte se se mnou v sobotu 7. září projít večerním Vyšehradem a dozvíte se mnoho dalších zajímavostí, které jsou spojeny s touto krásnou skálou nad Vltavou.

Barokní zbrojnice na Vyšehradě

Ctirad a Šárka – sousoší od Josefa Václava Myslbeka

Čtyři sochy od Josefa Václava Myslbeka, které původně zdobily domečky na vybírání mýta na Palackého mostě, dnes ohraničují oblast, kde se ještě do roku 1927 rozkládala velká budova zbrojnice. Stavba byla součástí konceptu Vyšehradu jako vojenské citadely. Jediný pozůstatek je vstupní brána na vyšehradskou akropoli, kterou tvoří dva portály zbrojnice spojené k sobě.

Zakázku na stavbu zbrojnice obdržel v únoru 1656 stavitel Santino de Bossi, který na kamenické práce najal kameníka Giovanniho Battistu Spinettiho. Vznikla jednopatrová stavba obdélníkového tvaru s vnitřním nádvořím a čtyřmi nárožními věžemi. Protože de Bossi nebyl schopen dodržet rozpočet a stavbu dokončit, převzal práce Carlo Lurago. Nicméně i ten na práce využil svého políra, který práci neodvedl v dostatečné kvalitě. Taktéž budova byla provizorně zastřešena šindelem a teprve o několik let později dostala novou střechu.

Libuše a Přemysl – sousoší od Josefa Václava Myslbeka

V roce 1911 byl zrušen status pevnosti a začaly se objevovat návrhy, co s uvedenou budovou. Dokonce se uvažovalo, že se zde udělá vojenské muzeum. Budova však připadla poštovnímu úřadu, který jej využíval až do roku 1927. V podvečer 10. ledna 1927 byl spatřen oheň, který se velmi rychle rozšířil po celé budově. Hasiči už pouze chránili vedlejší budovy, aby oheň nepřeskočil na kostel sv. Petra a Pavla. Budova celá shořela a zbytky byly odstraněny. Na místě budovy vznikl sad a do původních rohů budovy byly umístěny Myslbekovy sochy.

Jaké má budova zbrojnice pražské prvenství? Která z Myslbekových soch byla úplně zničená při bombardování? Toto i další zajímavosti se dozvíte na procházce Couráme se podvečerním Vyšehradem. Procházka se koná už v sobotu 7. září 2019 od 18,00 hodin.

Historická budova Národního muzea

Rekonstruovaná kopule Národního muzea
Kopule Národního muzea z druhé strany, z vyhlídkové plošiny

Nedávno jsem měla možnost navštívit zrekonstruovanou hlavní budovu Národního muzea ve všední den, bez davů turistů a školních zájezdů. Se vstupenkou jsem zakoupila ihned vstup na vyhlídkovou plošinu nad kopulí.

A než nastal čas, kdy jsme výtahem vyjeli nahoru, obdivovala jsem zrekonsturovanou historickou část.

Dne 15. dubna 1818 vydala česká šlechta slavnostní provolání, kterým zřídili Vlastenecké muzeum v Čechách. Později dostalo název Muzeum království Českého a dnes funguje pod názvem Národní muzeum. Dva hlavní zakladatelé byli František Antonín hrabě Kolovrat-Libštejnský a Kašpar Maria hrabě Šternberk, který věnoval muzeu své rozsáhlé sbírky.

Nejprve se sbírky shromažďovaly v minoritském klášteře sv. Jakuba a na dalších místech. Pvním stálým sídlem se stal Šternberský palác, který muzeu propůjčil právě hrabě Šternberk. Muzeum pak zakoupilo novou budovu – Nostický palác na Příkopech. Když i ten přestal stačit, začala se řešit nová budova.

Zrekonstruované schodiště

Roku 1876 věnovala městská rada na stavbu pozemek na horním konci Václavského náměstí v místech, kde se právě bourala Koňská brána. Konkurz na stavbu vyhrál architekt Josef Schulz. Nová stavba dostala povolení 27. června 1885 a ihned se začalo se stavbou. Slavnostní otevření proběhlo 18. května 1891, kompletní výzdoba však byla dokončena až v roce 1901. Na výzdobě se podíleli nejvýznamnější umělci té doby: Bohuslav Schnirch, Antonín Wagner, Antonín Popp, Vojtěch Hynais, Václav Brožík nebo Julius Mařák.

V letech 2011-2018 proběhla rozsáhlá rekonstrukce a dnes je opět budova muzea zpřístupněna veřejnosti a postupně přibývají nové expozice. Za mé návštěvy byla přístupná výstava 200 nejlepších exponátů a ještě jsem stihla Česko-Slovenskou výstavu. A taky nesmím zapomenout na kostru Plejtváka myšoka.

A největší zážitek? Vyhlídka z kupole. Je dechberoucí. Celé Václavské náměstí máte jako na dlani. A když se dost vynadíváte na město, můžete se otočit směrem dovnitř a obdivovat kupoli z druhé strany. Taktéž můžete obdivovat konstrukce zastřešení dvorany. Přestože historická budova Národního muzea ještě není plně vybavena expozicemi, stojí za návštěvu.

Vyhlídka z kopule

Couráme se podvečerním Vyšehradem

Kdy? 7. září 2019 v 18,00 hodin

Rotunda svatého Martina

Projdeme se v podvečer po starobylém Vyšehradě a budeme si užívat krásné vyhlídky na Prahu. Také si budeme povídat o nejstarší historii této skály nad Vltavou, ale nezapomeneme také na významnou vojenskou a církevní historii.

O čem si budeme povídat?

  • Je starší Vyšehrad nebo Pražský hrad?
  • Jaká tajemství ukrývají kasemata?
  • Utajené církevní památky
  • Kde stával královský palác?
  • Jaký je rozdíl mezi vyšehradským hřbitovem a Slavínem
  • Tajemné čertovy kameny

Sraz: U Táborské brány – ulice Na Pankráci

Délka courání bude okolo 1,5 hodiny a pak můžeme pokračovat třeba na pivo nebo na kávu…

Cena při zakoupení vstupenky v předprodeji je 120 Kč pro dospělého a 70 Kč pro dítě od 6-15 let.

V případě volného místa je možné zakoupit vstupenku na místě za 150 Kč.

Vstupenky na GOOUT.

Couráme se po Vyšehradě pro děti a rodiče

Kdy? 28. září 2019 od 14 hodin

Tajemné čertovy kameny

Vydáme se na courání po bájném Vyšehradu, po stopách mýtů a pověstí spojených s počátky našeho státu. Naše povídání spojíme i s úkoly, které děti budou plnit a za které je čeká na konci sladká odměna a diplom.

A o čem si budeme povídat?

  • o Krokovi a jeho třech dcerách
  • odkud skočil Šemík do Vltavy a kde je jeho hrob
  • kde lovil silák Bivoj divočáky
  • o dívčí válce
  • o tajemné pokladu a rytířích, kteří se zde ukrývají
  • o čertových sloupech

Délka courání bude okolo 1,5 hodiny.

SRAZ: Před stanicí Vyšehrad metra C směrem ke Kongresovému centru

Jednotná cena při zakoupení vstupenky v předstihu 120 Kč.

V případě volného místa je možné zakoupit vstupenku na místě za 150 Kč.

Vstupenky: GOOUT

Pasáž u Stýblů

Sklobetonová střecha pasáže Alfa

Palác u Stýblů byl vybudován rodinou nakladatelů a knihkupců, kteří se v tomto domě usadili v 19. století. Architektonické řešení paláce je od architektů Ludvíka Kysely a Jana Jarolíma z let 1926-1929.

Moderní železobetonová stavba, která spojuje Václavské náměstí s Františkánskou zahradou plnila mnoho funkcí. Byly zde byty orientované do zahrady, kanceláře, restaurace, kavárny, obchody i kino. Pasáž je postavená na výšku dvou pater a v horní části je prosklená, takže návštěvníci kavárny i restaurace měli krásný výhled. V nejširší partii umístili kiosek, který je zde dodnes.

Nejznámnější bylo kino Alfa, které bylo schopno pojmout až tisíc lidí. Jako první v republice bylo kino v šedesátých letech vybaveno širokoúhlým formátem Cinema Scope. A v sedmdesátých letech přešlo kino na 70 mm formát a zvukový systém Dolby Stereo. Patřilo k nejmodernějším kinům. Bohužel skončilo svou činnost v roce 1994, stejně jako divadlo Semafor, které sídlilo v přístavbě.

A pokud Vás pasáže zajímají, přijďte se s námi courat po pasážích v neděli 23. června. Dozvíte se mnoho jiných zajímavostí.

Couráme se po staroměstském opevnění – II.

Kdy? 21. července 2019 od 14,00

Rotunda sv. Kříže

Projdeme si část od Můstku přes Perlovou ulici, ulici Na Pernštýně, Bartolomějskou, Karoliny Světlé, Křížovnické náměstí a courání ukončíme u Kaprovy ulice.

Co se na courání dozvíte?

  • o vzniku Starého Města – rychlé opáčko z I. části
  • kudy vedlo staroměstské opevnění a jak vypadalo
  • kde stály brány a fortny
  • proč se říká kostelům „ve zdi“
  • o jediném řádu, který má má kořeny v Čechách
  • o prvním kamenném mostě
  • o nejkrásnější mostecké věži
  • o zmizelých kostelech

Sraz: V ulici Provaznická u vchodu do metra, naproti restaurace Provaznice.

Vstupné na místě: dospělý 100 Kč, dítě 50 Kč.

Délka courání bude okolo 1,5 hodiny a pak můžeme pokračovat třeba na kávu nebo na pivo…

Cena při zakoupení vstupenky v předprodeji je 120 Kč pro dospělého a 70 Kč pro dítě od 6-15 let.

V případě volného místa je možné zakoupit vstupenku na místě za 150 Kč.

Vstupenky na GOOUT.

Sochy na vyšehradské akropoli

Záboj a Slavoj od Josefa Václava Myslbeka

Na hlavní akropoli Vyšehradu vedle baziliky sv. Petra a Pavla se rozkládá prostor, který je lemovaný čtyřmi sousošími od sochaře Josefa Václava Myslbeka.

Sousoší představují bájné postavy z našich pověstí a mýtů, přesněji z královedvorského rukopisu, padělku Václava Hanky: Libuši a Přemysla, Záboje a Slavoje, Ctirada a Šárku a Lumíra a Píseň.

Sochy původně zdobily Palackého most, kde byly osazeny na domcích, ve kterých se vybíralo clo. Bohužel sousoší byla poničena bombardováním Prahy v březnu roku 1945, zejména ta, která byla umístěna na straně k Palackému náměstí. Odtud byla přemístěna v roce 1947 sem na Vyšehrad a poslední sousoší Libuše a Přemysl bylo dodáno později, protože musela být vytvořena jeho kopie.

Dnes sochy označují plochu, kde stávala barokní zbrojnice ze 17. století. Ta bohužel ve 20. letech 20. století vyhořela a již nebyla obnovena. Kde můžeme najít pozůstatek zbrojnice? Kde pravděpodobně stál gotický palác Karla IV., kde se uchovávaly lýkové střevíce a mošna? Toto a mnohem více, hlavně hravou formou, se dozvíte na Couráme se po Vyšehradě pro děti a rodiče již v sobotu 1. června 2019. A hlavně předpověď hlásí hezké počasí, takže to bude den jako stvořený zakončit procházku piknikem na hradbách. Těším se na Vás.