Štítek: Malá Strana

Někteří lidé přecházející Karlův most se zastaví nad Čertovkou a obdivují nádhernou vyhlídku na toto slepé rameno Vltavy a pozastaví se nad mlýnským kolem se sochou vodníka, které místo dokresluje.

Budova mlýnu vznikla ve 13. století v souvislosti s budováním komendy Johanitů vedle Juditina mostu. Součástí areálu rozsáhlého areálu byly nejen budovy řádu, ale také hospodářské budovy a mlýn nemohl chybět.

Po husitských válkách přešel mlýn do soukromého vlastnictví. Jeho vlastníkem byl v 16. století také mlynář Štěpán, podle něj se mu také někdy říká Štěpánský mlýn. Nějaký čas byl ve vlastnictví Malostranské obce, která jej pronajímala. Svému účelu kupodivu nakonec sloužil až do roku 1936.

Dnes je zde restaurace, přesto majitelé kolo udržují v chodu, i když už neslouží k pohonu mlýna. Kdyby se totiž kolo stále nenamáčelo ve vodě, vyschlo by a došlo by k jeho zničení. To dnešní už samozřejmě není původní, ale je z 90. let 20. století. Měří v průměru 7,4 m.

O johanitské komendě si budeme povídat na plánovaném courání po pražských komendách a klášterech.

Objekt Biskupského dvora se nacházel napravo od vstupu na Juditin a později Karlův most na dnešním Dražického náměstí. Sídlo biskupa sem bylo přeneseno z Pražského hradu za biskupa Jindřicha Břetislav na konci 12. století. Jeho výstavba pravděpodobně navazovala na stavbu Juditina mostu. Zásadně byl přestaven a rozšířen biskupem Janem IV. z Dražic ve 14. století a stavební úpravy zde pokračovaly i následně již za prvních arcibiskupů Arnošta z Pardubic a Jana Očka z Vlašimi. Biskupský dvůr zanikl v době husitských válek a dochovala se po něm pouze věž, která je dnes součástí hotelu The Bishops House.

Při našem připravovaném courání po středověkých kláštech a komendách si budeme o Biskupském dvoře povídat, ale tyto pozůstatky z kapacitních důvodů nenavštívíme. Ale pokud půjdete sami a slušně požádáte hotelový personál, měli by Vám místo ukázat.

Na místě anglického parku se ve středověku nacházel Biskupský dvůr, sídlo biskupů, které sem bylo přeneseno z Pražského hradu ve 13. století. Jeho výstavba pravděpodobně navazovala na stavbu Juditina mostu a jejím účelem bylo chránit spolu s vedlejší johanitskou komendou vstup na most. Zásadně byl dvůr přestavěn a rozšířen ve 14. století pražským biskupem Janem IV. z Dražic. Další přestavby již byly v rukou pražských arcibiskupů Arnošta z Pardubic a Jana Očka z Vlašimi. Byl prý tak přepychově vybaven, že arcibiskupům záviděl i sám král Václav IV.

Za husitských válek však byl dvůr vypálen a zničen.

V 17. století byl prostor předán bosým karmelitkám, které si zde postavily klášter s kostelem sv. Josefa. V místě dnešního parku si zřídily klášterní zahradu s několika kaplemi. V 18. století se zahrada dostala dostala do majetku Spolku anglických panen a roku 1921 jej získal stát. Od roku 1954 je park přístupný veřejnosti a je krásným a poklidným místem v centru Prahy, kde si můžete při svých toulkách Prahou odpočinout. A nezapomeňte vzít nějakou dobrotu pro pávy, které tady chovají.

Jaký měl vztah Václav IV. s Janem Očkem z Vlašimi a jak na to doplatil Jan z Pomuku? Které kaple tady karmelitky vybudovaly? A proč se park jmenuje Vojanovy sady? To všechno a mnohem víc se dozvíte na chystaném courání po středověkých komendách.