Jak jsme se courali Nocí kostelů

V rámci včerejšího courání jsme navštívili pět kostelů na Hradčanech a Malé Straně a zjistili jsme zde různé zajímavosti.

Kostel sv. Jana Nepomuckého je zapůjčen jako vojenský kostel armádě a my jsme měli možnost si promluvit s vojenskými kaplany. Zjistili jsme třeba, že patronem vojáků je sv. archanděl Michael a sv. Jiří.

Hlavní oltář v kostele sv. Jana Nepomuckého na Hradčanech

V kostele sv. Benedikta u karmelitek jsme si prohlédli mumii převorky Marie Elekty u Ježíše, která zde přečkala i komunistický režim, přesně podle slov kardinála Berana: „je-li svatá, ochrání sebe i klášter“.

Mumie Marie Elekty u Ježíše v kostele sv. Benedikta na Hradčanech

Letos po delší době otevřená Bazilika Nanebevzetí Panny Marie v areálu Strahovského kláštera neměla razítko 😊, protože pan farář to prostě nestihl zařídit. Premonstráti mají nového opata, který je více otevřený veřejnosti, což je pozitivní zpráva.

Zjistili jsme, že ze strahovských teras je nádherná vyhlídka na podvečerní Prahu.

Vyhlídka ze strahovských teras

Nejkrásnější setkání nás čekalo u Nemocnice Milosrdných sester pod Petřínem. Historii kostela, nemocnice a sester Boromejek nám odvykládala známá sestra boromejka Angelika Pintířová. Zjistili jsme, že v úředních knihách vždy nemocnice patřila boromejkám a mši můžete poslouchat na svém lůžku ve sluchátkách.

Poslední kostel, který jsme navšívili byl kostel Panny Marie Ustavičné pomoci, tzv. kostel theatinů. Zde jsme si v průběhu prohlídky vyslechli varhaní koncert.

Courání jsme zakončili v Malostranské besedě na pivu a krátkém posezení.

Byl to krásný večer se skvělou skupinou lidí. Moc všem děkuji a těším se s Vámi na dalším courání.

Byli jste báječní.

Sabina

Zrušeno – Couráme se po klášterech a komendách Malé Strany

Kdy? 9. června 2019 od 14 hodin

Kostely Panny Marie pod řetězem konec mosta

Budeme se courat po Malé Straně, kde se projdeme Karmelitskou ulicí, zastavíme se u Maltézských rytířů, dále projdeme Josefskou a Tomášskou ulici a procházku zakončíme u kostela sv. Mikuláše na Malostranském náměstí.

O čem si budeme povídat?

  • o zaniklém řádu Magdalenitek a kostelu sv. Máří Magdalény
  • o zvláštním vztahu Maltézských rytířů s papežským stolcem
  • o nejstarším platanu v Praze
  • o Panně Marii Škapulířové a co je to vlastně zač ten „škapulíř“
  • o pražském Jezulátku
  • o pozůstatcích luxusního sídla pražských biskupů
  • o pivovaru u sv. Tomáše
  • o jezuitech a jejich malostranské koleji

SRAZ: Před vchodem do Českého muzea hudby, Karmelitská 2/4 (zastávka tramvaje: Hellichova)

Délka courání bude minimálně 1,5 hodiny a pak můžeme pokračovat třeba na kávu…

Cena při zakoupení vstupenky v předprodeji 120 Kč pro dospělého a 70 Kč pro dítě od 6-15 let.

V případě volného místa je možné zakoupit vstupenku na místě za 150 Kč.

Vstupenky na Goout.

Couráme se Nerudovou ulicí

Kdy? 26. června 2019 od 17,30

Dům u dvou slunců, Nerudova ulice

Naše courání zahájíme na Malostranském náměstí a následně budeme pokračovat Nerudovou ulicí, kde se zastavíme u zajímavých paláců a domů. Podvečerní procházku zakončíme na Hradčanském náměstí.

O čem si budeme povídat?

  • o historii jména Nerudovy ulice
  • o domovních znameních
  • o místních hospodách a jejich štamgastech
  • o zajímavých obyvatelích Malé Strany
  • o světských stavbách, které vyšly z pera Jana Blažeje Santiniho – Aichla

SRAZ: Na bývalém parkovišti na Malostranském náměstí pod stromem u zastávky tramvaje Malostranské náměstí.

Délka courání bude minimálně 1,5 hodiny a pak můžeme pokračovat třeba na kávu…

Cena vstupenky zakoupené v předstihu je 120 Kč pro dospělého a 70 Kč pro dítě od 6-15 let.

V případě volného místa je možné zakoupit vstupenku na místě za 150 Kč.

Vstupenky na GOOUT.

Tajemní Kajetáni z Malé Strany

Kostel Panny Marie ustavičné pomoci v Nerudově ulici na Malé Straně

Tato barokní stavba, která se nachází v Nerudově ulici, kostel Panny Marie ustavičné pomoci, je také známá jako kostel U Kajetánů či U Theatinů.

Řád Theatinů přivedl do Čech roku 1666 nejvyšší purkrabí Bernard Ignác z Martinic, který je nejprve usídlil na svých pozemcích v Břevnově (dnes Kajetánka), následně se přesunuli na Hradčany a finálně roku 1648 na Malou Stranu. Zakladatelem řádu byl Gaetano da Thiene, který v roce 1524 založil v Římě novou řeholi věnující se charitativní činnosti, výchově mládeže, práci v nemocnicích, duchovní správě a misionářské činnosti.

Členové řádu žili v naprosté chudobě, pouze z almužen a darů. Peníze na stavbu kostela získali z dědictví Bernarda Ignáce z Martinic. Návrh vypracoval významný architekt Jean Baptista Mathey. Na dokončení kostela následně participoval i Jan Blažej Santini-Aichl, jemuž je připisováno průčelí kostela. Stavba kostela trvala dlouho a kostel byl vysvěcen roku 1717.

Život řádu ukončily josefínské reformy, které roku 1783 klášter zrušily.

Jaké peripetie provázely stavbu kostela? Co se nacházelo v prostorách kostela po odchodu theatinů? Který řád zde následně působil? Těším se na Vás při Courání Nocí kostelů v pátek 24.5.2019.

Velkopřevorský mlýn – Maltézská komenda

Čertovka s velkopřevorským mlýnem v pozadí

Někteří lidé přecházející Karlův most se zastaví nad Čertovkou a obdivují nádhernou vyhlídku na toto slepé rameno Vltavy a pozastaví se nad mlýnským kolem se sochou vodníka, které místo dokresluje.

Budova mlýnu vznikla ve 13. století v souvislosti s budováním komendy Johanitů vedle Juditina mostu. Součástí areálu rozsáhlého areálu byly nejen budovy řádu, ale také hospodářské budovy a mlýn nemohl chybět.

Po husitských válkách přešel mlýn do soukromého vlastnictví. Jeho vlastníkem byl v 16. století také mlynář Štěpán, podle něj se mu také někdy říká Štěpánský mlýn. Nějaký čas byl ve vlastnictví Malostranské obce, která jej pronajímala. Svému účelu kupodivu nakonec sloužil až do roku 1936.

Dnes je zde restaurace, přesto majitelé kolo udržují v chodu, i když už neslouží k pohonu mlýna. Kdyby se totiž kolo stále nenamáčelo ve vodě, vyschlo by a došlo by k jeho zničení. To dnešní už samozřejmě není původní, ale je z 90. let 20. století. Měří v průměru 7,4 m.

O johanitské komendě si budeme povídat na plánovaném courání po pražských komendách a klášterech.

Biskupský dvůr

Jediný pozůstatek bývalého Biskupského dvora – věž zabudovaná do hotelové budovy

Objekt Biskupského dvora se nacházel napravo od vstupu na Juditin a později Karlův most na dnešním Dražického náměstí. Sídlo biskupa sem bylo přeneseno z Pražského hradu za biskupa Jindřicha Břetislav na konci 12. století. Jeho výstavba pravděpodobně navazovala na stavbu Juditina mostu. Zásadně byl přestaven a rozšířen biskupem Janem IV. z Dražic ve 14. století a stavební úpravy zde pokračovaly i následně již za prvních arcibiskupů Arnošta z Pardubic a Jana Očka z Vlašimi. Biskupský dvůr zanikl v době husitských válek a dochovala se po něm pouze věž, která je dnes součástí hotelu The Bishops House.

Při našem připravovaném courání po středověkých kláštech a komendách si budeme o Biskupském dvoře povídat, ale tyto pozůstatky z kapacitních důvodů nenavštívíme. Ale pokud půjdete sami a slušně požádáte hotelový personál, měli by Vám místo ukázat.

Kostel Panny Marie pod řetězem

Kostel Panny Marie pod řetězem

Kostel Panny Marie pod řetězem patří k nejstarším památkám na našem území. Dnes je součástí komplexu budov řádu maltézských rytířů. Ve 12. století zde byla zbudována komenda johanitů na ochranu a správu nového kamenného mostu nazvaného Juditin, na počest královny Judity Durynské, manželky krále Vladislava I. V té době se také v areálu vystavěla bazilika zasvěcená Panně Marii.

Ve 14. století patřili johanité k bohatým a významným řádům, takže si mohli dovolit postavit velký gotický chrám. Skvělá finanční situace byla také podpořena získáním majetku zrušeného řádu templářů. V kostele bylo vystaveno tělo císaře Karla IV. po jeho smrti v listopadu roku 1378. V té době už část kněžiště muselo stát. Do začátku husitských válek se stihl postavit presbytář a dvě věže v západním průčelí. A to, co bylo postaveno, husité zničili. Následné opravy zabraly další dvě století.

A proč se říká „pod řetězem“? Jak zní celé jméno kostela? Jak se z johanitů stali maltézští rytíři? A další informace o kostele a komendě johanitů se dozvíte na chystaném courání po středověkých komendách v Praze.

Vojanovy sady

Vojanovy sady

Na místě anglického parku se ve středověku nacházel Biskupský dvůr, sídlo biskupů, které sem bylo přeneseno z Pražského hradu ve 13. století. Jeho výstavba pravděpodobně navazovala na stavbu Juditina mostu a jejím účelem bylo chránit spolu s vedlejší johanitskou komendou vstup na most. Zásadně byl dvůr přestavěn a rozšířen ve 14. století pražským biskupem Janem IV. z Dražic. Další přestavby již byly v rukou pražských arcibiskupů Arnošta z Pardubic a Jana Očka z Vlašimi. Byl prý tak přepychově vybaven, že arcibiskupům záviděl i sám král Václav IV.

Za husitských válek však byl dvůr vypálen a zničen.

V 17. století byl prostor předán bosým karmelitkám, které si zde postavily klášter s kostelem sv. Josefa. V místě dnešního parku si zřídily klášterní zahradu s několika kaplemi. V 18. století se zahrada dostala dostala do majetku Spolku anglických panen a roku 1921 jej získal stát. Od roku 1954 je park přístupný veřejnosti a je krásným a poklidným místem v centru Prahy, kde si můžete při svých toulkách Prahou odpočinout. A nezapomeňte vzít nějakou dobrotu pro pávy, které tady chovají.

Jaký měl vztah Václav IV. s Janem Očkem z Vlašimi a jak na to doplatil Jan z Pomuku? Které kaple tady karmelitky vybudovaly? A proč se park jmenuje Vojanovy sady? To všechno a mnohem víc se dozvíte na chystaném courání po středověkých komendách.