Panna Marie z Exilu

Socha Panny Marie z Exilu

Nádhernou sochu Panny Marie naleznete nedaleko areálu strahovského kláštera. Byla vytvořena jako připomínka původního Mariánského sloupu se sochou Immaculaty, která stála na Staroměstském náměstí. Sloup byl vztyčen v roce 1652 na památku úspěšné obrany Prahy proti švédským vojskům v roce 1648. Autorem původní sochy byl Jan Jiří Bendl. Mariánský sloup strhl rozvášněný dav vedený anarchistou a žižkovským bouřlivákem Frantou Sauerem v roce 1918.

Novou sochu si vytvořili krajané v exilu, kteří se na ní složili. Sochu vypracoval italský umělec Alessandro Monteleone z carrarského mramoru. Po vysvěcení v Římě byla socha převezena přes moře a umístěna roku 1955 v zahradě českého svatoprokopského benediktýnského opatství Lisle u Chicaga.

Vyhlídka od sochy Panny Marie z Exilu

Roku 1993 byla socha převezena zpět do Prahy a o rok později umístěna zde u zahrady strahovského kláštera. Ze svého místa má Prahu jako na dlani. A vy se zde také můžete kochat nádhernou vyhlídkou, třeba už v sobotu 13. června v podvečer, kdy se koná Couráme se z Pohořelce na Petřín. K tomu se ještě dozvíte další zajímavé informace o strahovském klášteře a premonstrátech i to proč se cesta, po které se budeme procházet, jmenuje Promenáda Raoula Wallenberga.

Kostel sv. Máří Magdalény

České muzeum hudby, původně kostel sv. Maří Magdalény

Ve středověku se v této oblasti rozkládala osada Nebovidy, kde stával klášter s kostelíkem sv. Máří Magdalény a v něm sídlily dominikánky, které na počátku 14. století zakoupily kostel sv. Vavřince po zrušených templářích. Následně opuštěný klášter obsadily takzvané „Bílé paní“, řád magdalenitek. Bohužel klášter i kostelík byly vypáleny v době husitských válek.

V roce 1604 dostali areál do správy dominikáni, kteří si tady vybudovali novou klášterní budovu a při něm kostel sv. Máří Magdalény a to podle plánu architekta Francesca Carattiho. Stavba kostela ale trvala hodně dlouho a dominikáni si jej dlouho neužili, neboť roku 1783 byl areál poslán do dražby pro zadluženost. Kostel byl odsvěcen a stal se místem, kde se střídaly různé instituce.

Nejprve zde byly sklady a kanceláře, pak zde sídlil poštovní úřad a finálně kasárna pražských četníků. Po 2. světové válce zde byl umístěn Státní úřední archiv. Po jeho přestěhování do nových prostor na Chodov přešla budova do správy Národního muzea, které zde umístilo České muzeum hudby.

Stavba kostela trvala dlouho zejména kvůli financování. Pokud se chcete dozvědět, jak to bylo s financováním stavby a který rod přivedlo financování ke krachu, přijďte na Courání po komendách a klášterech Malé Strany v neděli 9. června od 14,00 hodin. Dozvíte se i další zajímavosti spojené s klášterními stavbami Malé Strany.

Zrušeno – Couráme se po klášterech a komendách Malé Strany

Kdy? 9. června 2019 od 14 hodin

Kostely Panny Marie pod řetězem konec mosta

Budeme se courat po Malé Straně, kde se projdeme Karmelitskou ulicí, zastavíme se u Maltézských rytířů, dále projdeme Josefskou a Tomášskou ulici a procházku zakončíme u kostela sv. Mikuláše na Malostranském náměstí.

O čem si budeme povídat?

  • o zaniklém řádu Magdalenitek a kostelu sv. Máří Magdalény
  • o zvláštním vztahu Maltézských rytířů s papežským stolcem
  • o nejstarším platanu v Praze
  • o Panně Marii Škapulířové a co je to vlastně zač ten „škapulíř“
  • o pražském Jezulátku
  • o pozůstatcích luxusního sídla pražských biskupů
  • o pivovaru u sv. Tomáše
  • o jezuitech a jejich malostranské koleji

SRAZ: Před vchodem do Českého muzea hudby, Karmelitská 2/4 (zastávka tramvaje: Hellichova)

Délka courání bude minimálně 1,5 hodiny a pak můžeme pokračovat třeba na kávu…

Cena při zakoupení vstupenky v předprodeji 120 Kč pro dospělého a 70 Kč pro dítě od 6-15 let.

V případě volného místa je možné zakoupit vstupenku na místě za 150 Kč.

Vstupenky na Goout.

Zrušeno – Couráme se po komendách a klášterech Starého Města

Kdy? 29. května 2019 od 17,30

Kostel sv. Havla s klášterem obutých karmelitánů

Budeme se courat po Starém Městě a zastavíme se u zajímavých staveb kostelů s kláštery a komendami, které opět fungují nebo již v historii zanikly.

A co se dozvíte?

  • historii a zajímavosti spojené s jednotlivými stavbami
  • historii církevních řádů na našem území
  • jak poznáte členy řádů
  • o rozdělení františkánů
  • tajemství, které souvisí s templářským řádem
  • odkud a kam se stěhovali ve středověké Praze dominikáni
  • vývoj jediného českého mužského řádu, který založila

SRAZ: Před OD Kotva, Náměstí republiky

Délka courání bude minimálně 1,5 hodiny a pak můžeme pokračovat třeba na kávu…

Cena při zakoupení vstupenky v předprodeji 120 Kč pro dospělého, 70 Kč pro dítě od 6-15 let.

V případě volného místa je možno na místě zakoupit vstupenku za 150 Kč.

Vstupenky na GOOUT.

Kostel sv. Jiljí

Průčelí kostela sv. Jiljí

Za panování krále Václava I., roku 1238, zde byla založena kolegiátní kapitula, sbor kanovníků a to ještě při starším románském kostele. V roce 1301 nastoupil úřad pražského biskupa člen kapituly sv. Jiljí – Jan IV. z Dražic, muž velmi vzdělaný, který se rozhodl vybudovat pro kapitulu velký chrám, který byl odpovídal významnosti kapituly. Starý kostelík byl tedy stržen a na jeho místě se začal budovat velkých chrám, který byl vysvěcen roku 1371.

Kapitula si kostela moc neužila. Už roku 1420 byl kostel obsazen husity a poničen. Kapitula zanikla a poškozený kostel zůstal v držení utrakvistů jako farní kostel po dvě století. Teprve po bitvě na Bílé hoře věnoval kostel Ferdinand II. roku 1625 dominikánům, kteří zde sídlí dodnes.

Kteří významní kněží zde působili? Proč není jedna věž kompletní? Který významný architekt participoval na opravách kostela? Přijďte se courat po komendách a klášterech už v sobotu 27. dubna od 14 hodin a dozvíte se mnoho dalších informací a zajímavostí.

Templářská komenda sv. Vavřince zvaná Jeruzalém

Vstup do bývalého areálu kláštera Dominikánek se sochou sv. Vavřince a s kostelem sv. Anny vpozadí

Templáři jsou tajemným řádem, který byl založen v roce 1118 v Jeruzalémě devíti francouzskými rytíři, které vedl Hugo de Paynes. Poslání řádu byla hlavně ochrana poutníků směřujících do Svaté země. Byl to zvláštní řád s mnoha privilegii, např. přímo podléhali papeži, takže to v té době znamenalo imunitu na všech územích a volný pohyb.

Do Čech řád dorazil na pozvání Václava I. okolo roku 1249. Už o pár let později si nechali přestavět kostel sv. Vavřince a k němu přistavět řádový klášter, který se nazýval Jeruzalém. Původní rotunda byla rozšířena do podoby kopírující ve zmenšeném měřítku jeruzalémský chrám Božího hrobu.

Bohatství řádu dosáhlo nesmírné výše, kterou jim záviděl i francouzský král Filip IV. A v pátek 13. října 1307 začalo zatýkání členů řádů a jejich obviňování z různých špatností, končících obviněním se spolčením s ďáblem. Mnoho z nich bylo umučeno, další zemřeli na hranici. Papež Klement V. nakonec řád roku 1312 zrušil. Mimochodem asi tušíte odkud vítr fouká v případě pátků třináctého.

Po zrušení řádu nebyla v Čechách taková perzekuce, ale jednotliví členové řádu mohli přejít do jiného dle svého uvážení. Veškerý majetek řádu pak přešel na johanity, kteří se souhlasem krále Jana Lucemburského, prodali klášter s kostelem dominikánkám od sv. Anny na Újezdě pod Petřínem.

Jak se odlišoval Jan Lucemburský od ostatních vládců v přístupu k Templářům? Kdo byl Jacquese de Molay? Jaké legendy a pověsti se vážou s templářským řádem? O tom všem a dalších zajímavostech si budeme povídat na Courání po komendách a klášterech v sobotu 27. dubna.

Chodíte za Tadeáškem?

Svatý František Serafinský nebo Svatý František z Assisi od sochaře Františka Preisse

Vedle obrovského chrámu konzumu na náměstí Republiky stojí malý kostelík sv. Josefa a při něm se nalézá konvent kapucínů. Druhý pražský kapucínský klášter nechal zbudovat Ferdinand II. Nákup pozemků pro klášter financoval hlavně baron Gerard z Questenberka. Nový kostel s klášterem byl vysvěcen roku 1653. Josef II. klášter zrušil roku 1786 a byla zde zřízena kasárna. Ty zde vydržela až do 90. let minulého století.

Kostel sv. Josefa se však zachoval. Nový klášter byl vybudován v sousedství kostela a od roku 1992 zde působí komunita kapucínů.

Před vstupem do kostela se nacházejí v nikách dvě sochy – jedna socha je od sochaře Františka Preisse sv. František Serafinský, který se původně nacházel na Karlově mostě a socha sv. Jana Nepomuckého. Ve dvoře se pak nachází socha sv. Judy Tadeáše, kterého všichni znají jako „Tadeáška“. K němu chodí lidé se svými přáními, které jim prý pomáhá plnit.

Proč zmizela socha sv. Františka z Karlova mostu? Jak je spojena píseň Kde domov můj s místními kasárnami? A čím se liší kapucíni od minoritů a observantů? A jak poznáte františkána? Přijďte se courat po komendách a klášterech v sobotu 27. dubna.

Kostel sv. Jakuba Většího

Interiér kostela sv. Jakuba

Kostel s klášterem minoritů byl založen ve 13. století v souvislosti se stavbou staroměstkého opevnění. Král Václav I. chtěl mít v novém městě kláštery nově vzniklých žebravých řádů, jež byly spjaté s městy a jejich obyvateli. Řeholníci měli provádět kazatelskou činnost a pečovat o duchovní blaho obyvatelstva. A minorité nebo-li menší bratři františkáni byli na tuto činnost osvěčení.

Kostel byl dostavěn v roce 1339 a jeho rozměry byly úctyhodné. Až do dostavby katedrály sv. Víta si udržel své prvenství – byl nejdelším pražským kostelem. Klášter byl velmi rozsáhlý a v budově refektáře se konaly dvě hostiny krále Jana Lucemburského – korunovační hostina s Eliškou Přemyslovnou a svatební hostina s Beatrix Bourbonskou.

Po několika požárech, které kostel poškodily, došlo k rozsáhlé barokní přestavbě. Kostel je plný děl slavných barokních umělců, např. Václava Vavřince Rainera, Jana Křtile Lišky, Jana Jiřího Heinsch a Ferdinanda Maxmiliána Brokoffa a dalších. Nacházejí se zde čtyři Brandlovy obrazy. Nádherná jsou také plastická sousoší nad vstupním průčelím od Ottavia Mosta.

Víte, že je kostel považován za počátek české Svatojakubské cesty už od dob Karla IV.? Že na zdejší kostelní varhany hrál i Antonín Dvořák? A že se zde nachází jeden z nejkrásnějších barokních náhrobků?

Přijďte na Courání po komendách a klášterech a dozvíte se mnoho dalšího.

Velkopřevorský mlýn – Maltézská komenda

Čertovka s velkopřevorským mlýnem v pozadí

Někteří lidé přecházející Karlův most se zastaví nad Čertovkou a obdivují nádhernou vyhlídku na toto slepé rameno Vltavy a pozastaví se nad mlýnským kolem se sochou vodníka, které místo dokresluje.

Budova mlýnu vznikla ve 13. století v souvislosti s budováním komendy Johanitů vedle Juditina mostu. Součástí areálu rozsáhlého areálu byly nejen budovy řádu, ale také hospodářské budovy a mlýn nemohl chybět.

Po husitských válkách přešel mlýn do soukromého vlastnictví. Jeho vlastníkem byl v 16. století také mlynář Štěpán, podle něj se mu také někdy říká Štěpánský mlýn. Nějaký čas byl ve vlastnictví Malostranské obce, která jej pronajímala. Svému účelu kupodivu nakonec sloužil až do roku 1936.

Dnes je zde restaurace, přesto majitelé kolo udržují v chodu, i když už neslouží k pohonu mlýna. Kdyby se totiž kolo stále nenamáčelo ve vodě, vyschlo by a došlo by k jeho zničení. To dnešní už samozřejmě není původní, ale je z 90. let 20. století. Měří v průměru 7,4 m.

O johanitské komendě si budeme povídat na plánovaném courání po pražských komendách a klášterech.

Křížovníci s červenou hvězdou

Špitální bratstvo při kostele sv. Haštala bylo založeno králem Václavem I. a jeho sestrou Anežkou v roce 1233. Velmi záhy bylo špitální bratrstvo povýšeno na řád s řeholními pravidly. Po kratším pobytu u kostela sv. Petra na Poříčí se roku 1252 řád trvale usídlil u Juditina mostu, kde vybudovali klášter s kostelem sv. Františka.

Poloha kláštera u mostu u Vltavy byla pro křížovníky výhodná, ale vyplývaly z ní také povinnosti – například opevňovací práce a údržba mostu.

Hlavním posláním byla špitální činnost, díky níž bratrstvo překonalo bez zásadních přerušení jak husitské války, tak uzavírání klášterů za josefínských reforem.

V době svého největšího rozkvětu, za vlády Karla IV., řád obhospodařoval okolo šedesáti špitálů, domů a farních kostelů. Byl tak významný, že v 16. a 17. století byl pražský arcibiskup vždy i velmistrem řádu.

Víte, které další významné kláštery a komendy se nacházely na území Starého Města a Malé Strany? O těch významných si budeme povídat na připravovaném courání po pražských komendách a klášterech.