Courání po pasážích zítra 19.1.2019 bylo z důvodu nízkého zájmu zrušeno.
O víkendu budu publikovat nové termíny courání i po pasážích. Budu velmi ráda, že mi i přesto zachováte svou přízeň a uvidíme se na nějakém dalším courání.
Rothmayerova vila ve Střešovicích – pohled ze zahrady
Vila architekta Otto Rothmayera, žáka Josipa Plečnika a jeho nejbližší spolupracovník při přestavbě Pražského hradu. Dům je inspirovaný vilou Stadion, kterou navrhl Plečnik v Lublani. Spojnicí je centrální schodiště ve věži. Půdorys jednotlivých pater je velmi jednoduchý. Naproti schodiště je přesíňka s toaletou a koupelnou a napravo i nalevo je vstup do jednoduchého pokoje. V přízemí je tedy v jednom pokoji kuchyň a v druhém pokoj paní Rothmayerové a v druhém patře je pak pokoj Oty Rothmayera a jejich syna Jana. V posledním patře je malá zimní zahrada na půdorysu předsíně a je zde výstup na velkou střešní terasu. Společenská místnost byla nejprve v pokoji syna a posléze se přesunula do sníženého přízemí, kde byla původně dílna. Dům je velmi jednoduše zařízen a většinu vybavení si vyrobil Otto Rothmayer sám, protože byl vyučený truhlář. V domě se taktéž v každém pokoji topilo uhlím a dům neměl garáž, protože Rothmayerovi neměli auto. Vila zůstala v rukou rodiny bez přerušení až do roku 2007, kdy byla vila odprodána městu Praze.
K vile náleží nádherná zahrada, jejíž vzhled dnes pochází z padesátých let 20. století, kdy ji fotil rodinný přítel Josef Sudek. Vznikla série fotografií zátiší v zahradě.
Pokud máte zájem o návštěvu vily, napište mi na email: couramese@gmail.com
Maximální počet lidí ve skupině je 7. Vstupné je 180 Kč, snížené 120 Kč. Na „lítačku“ je sleva 10%.
Pasáž Lucerna je jednou z prvních moderních pasáží v Praze, kterou postavil v letech 1906-1919 významný pražský stavitel Vácslav Havel, dědeček našeho bývalého prezidenta. Lucernu stavěl Havel jako svůj odkaz. Stavěla se na tři etapy podle toho, jak se stavitel dostával k pozemkům. První část byla do Vodičkovy ulice a poslední část do ulice Štěpánské. Jako poslední byl otevřen velký sál v roce 1920. Při návštěvě pak můžete hledat, kde se všude objevuje motiv Lucerny.
Jak vznikl název Lucerna? Co je na stavbě Lucerny unikátní? A proč není v Lucerně kluziště? Toto a mnoho dalšího se dozvíte na našem courání po pasážích. Připojte se k nám už v sobotu 19. ledna od 16 hodin.
Už jste si někdy vyběhli na ochoz Prašné brány? Já tady byla naposledy ještě jako pionýr, kterého poslali za odměnu na výlet do Prahy. No a když teď připravuji courání po staroměstském opevnění, návštěva věže byla příjemná povinnost. Počasí vyšlo skvěle a vyhlídka byla nádherná. Ten pohled na pražské panorama se neomrzí. Cestou nahoru musíte absolvovat 186 schodů a dostanete se do výšky 44 metrů. Kromě toho musíte občas bojovat s neomalenými turisty, kteří se derou nahoru i dolů na úzkém točitém schodišti. Ale i přes tyto chvilkové nepříjemnosti Vás pohled z věže příjemně překvapí.
Prašná brána je jeden z mála nepřímých pozůstatků středověkého staroměstského opevnění. Proč nepřímý? Původní věž, zvaná Horská nebo Odraná, byla stržena a Nová věž (jak se původně jmenovala) byla postavena o kus vedle, přímo v příkopu opevnění jako samostatná stavba. Měšťané chtěli, aby vedle nového královského sídla zvané Králův dvůr, byla věž, která bude reprezentovat město. Základní kámen položil v roce 1475 sám král Vladislav Jagellonský. Stavbu začal stavět mistr Václav, který byl záhy vystřídán Matějem Rejskem z Prostějova. Stavba však byla relativně brzy zastavena, protože král se přestěhoval zpět na Pražský hrad a stavba ztratila pro měšťany význam. Byla provizorně zastřešena a od poloviny 18. století sloužila jako sklad prachu. Odtud název Prašná brána. Dnešní vzhled je od architekta Josefa Mockera z 19. století.
Další podrobnosti o Prašné bráně, Králově dvoře a staroměstském opevnění se dozvíte na courání po staroměstském opevnění, které pro Vás připravuji na únor…
A kdo by si chtěl vyběhnout na věž, nemusí mít strach z předraženého vstupného. Věž spravuje Muzeum hlavního města Prahy a plné vstupné je 100 Kč. A opět platí 10% sleva na „lítačku“.
Kdo ještě nenavštívil úžasné výstavy Hana Podolská a Krásná jizba má ještě šanci. Uměleckoprůmyslové muzeum obě výstavy prodloužilo.
Krásná jizba končí 3.3.2019
Hana Podolská končí 19.5.2019
A pro zajímavost: Hana Podolská měla první Modelový dům Hana Podolská v paláci Lucerna ve čtvrtém patře (1915-1930). Druhé sídlo Modelového domu dámských toilet Hanna Podolská bylo v Jungmannově ulici číslo 34 v paláci pojišťovny Riunione Adriatica di Sicurtá od roku 1931 do 1945, pak fungoval pod jménem Eva.
Oba paláce jsou součástí trasy našeho Courání po pasážích. Tak přijďte…
Vila je nádherná funkcionalistická budova od architektů Adolfa Loose a Karla Lhoty. Investorem stavby byl významný stavitel František Müller. Stavělo se v letech 1928-30 a Loos ve vile uplatnil svoji teorii „Raumplanu“, tedy prostorového plánu. Prostor není rozdělen na patra, ale místnosti se prolínají v různých výškových úrovních. Například obývací pokoj má strop vysoký přes dvě patra, protože se jedná o reprezentativní místnost a jídelna má strop nízký, protože je určena pro konzumaci jídla a sezení.
Při prohlídce s výkladem je možné si vilu prohlédnout od sklepa po podkroví. A opravdu to stojí za to. Kromě již zmiňovaného rozložení prostoru Vás jistě překvapí i výtah, technické zázemí a neskutečný výhled na Pražský hrad ze střešní terasy.
Chtěli byste se do vily podívat? Pište na email: couramese@gmail.com
Maximální počet na jednu skupinu je 7. Vstupné je 300 Kč, snížené 200 Kč. Na „lítačku“ je sleva 10%.
Nádherná funkcionalistická pasáž, která vznikla ve 30. letech 20. století propojením funkcionalistického domu v ulici Panská a palácem Černá růže. Třípodlažní obchodní komplex je dílem architekta Oldřicha Tyla.
Jedinečnost pasáže nespočívá pouze ve velikosti prostoru, ale také v nádherných detailech, které zde byly použity. Prosklené ochozy, skleněná zábradlí a madla dveří či kulovitá mléčná svítidla. Vše bylo pečlivě zrekonstruované v devadesátých letech dvacátého století ateliérem A.D.N.S.
V 60. letech 20. století zde bylo provedeno několik úprav v tzv. bruselském stylu, o kterých si budeme povídat na courání po pasážích v sobotu 19. ledna 2019. Přidejte se a dozvíte se mnoho dalších zajímavostí.
Dům možná někteří starší pamatujete jako Dům koberců, dnes je zde obchod s oblečením. Dům si nechala postavit vídeňská firma Haas a synové v 70. letech 19. století, která prodávala právě již zmíněné koberce a potahové látky. A právě díky vzniku se pokládá za nejstarší obchodní dům v Praze.
Za obvodovými zdmi je ukryta vložená železná rekonstrukce, která umožnila maximální otevření vnitřních prostorů s přístupem denního světla velkými okny v průčelí. Nádherné schodiště je postaveno na ocelových nosnících a má nádherné litinové zábradlí.
A čím dalším byl obchodní dům unikátní? To si řekneme na courání po pasážích v sobotu 19. ledna.
